Zázraky od rozhovorů o míru na Blízkém východě čekat netřeba, ale...
Další kolo jednání o míru na Blízkém východě, které započalo ve Washingtonu, nejspíš dopadne jako ta předchozí, tedy bez výsledku. Izraelská strana odmítá mezinárodní požadavek, aby veškeré budoucí uspořádání vycházelo z hranic z roku 1967 (neboť mezitím Izrael obsadil 42 procent palestinského území a kolonisté se odtud nehnou), a navíc požaduje, aby Izrael do budoucna měl veškerou vojenskou kontrolu nad případným palestinským státem. Tato pozice je totiž pro Mahmúda Abbáse a palestinskou samosprávu natolik nepřijatelná, že si lze vsadit na to, že odejde od jednacího stolu. Vina za zmar rozhovorů pak padne na Palestince a Izrael bude mít záminku dál udržovat status quo.
Otázkou je, nakolik je ale Netanjahu připraven na následky takového vývoje. Pokud by Abbás z Washingtonu nepřivezl byť jen symbolický náznak pokroku, jeho beztak už vratká pozice mezi Palestinci by vzala zasvé. Ožila by vlna teroristických útoků, na které by už dnes velmi podrážděná izraelská vláda nejspíš reagovala po vzoru krvavé operace Lité olovo, což by ale ve finále proti Izraeli jen vystupňovalo odpor ve světě. Podle jiných scénářů by zase mezi Palestinci převážily hlasy, že vlastní stát nepotřebují a že dají přednost životu pod Izraelem. Izrael by pak musel ovládnout celý okupovaný Západní břeh, ale tamním obyvatelům by ve strachu o ztrátu židovské většiny ve státě nedal občanství, čímž by se de facto stal státem apartheidním. Zákopová mentalita obyvatel Izraele by pak už jen sílila zároveň s tím, jak by se ve světě proti Izraeli množily bojkoty a sankce.
Nic z toho nemůže ospravedlnit nesmlouvavý postoj, s nímž Netanjahu do Washingtonu přijel, výhodou ale je, že dno, na němž se mírový proces už roky převaluje, nabízí cestu už jen vzhůru. A na rozdíl od předchozích let je v čele USA prezident, který sice dál Izraeli v mnoha směrech ustupuje, vypadá ale zároveň, že to s mírem na Blízkém východě myslí vážně. A novinkou je i to, že se nyní do procesu vložil arabský svět a jeho hlas je silný. „Jednání ve Washingtonu nejsou jen o Izraelcích a Palestincích," popsal situaci jordánský král Abdalláh. „Jsou o izraelské budoucnosti s Araby a s muslimským světem."
Zázraky tedy od nynějšího kola „mírových" rozhovorů čekat netřeba, ale...
Publikováno v aktuálních Literárkách 36/2010
