Rozhodnutí, jež v nejbližších týdnech hodlá učinit prezident Barack Obama o další americké strategii v Afghánistánu, závisí - tvrdí zasvěcenci - do velké míry na výsledku souboje dvou knih. Obě získaly nečekaně velkou oblibu u rozhodujících činitelů v Bílém domě a v Pentagonu. Obě vyvozují poučení z vietnamské války, ta se však od sebe podstatně liší.
První popisuje, jak vojenští stratégové v roce 1965 zaslepeně vtáhli Bílý dům do stupňující se války. Obama prý knihu dočetl nedávno, teď prý ji má na stole viceprezident Joe Biden. Druhá kniha se zabývá jinou administrativou a rokem 1972, kdy bylo velení americké armády, jež prý konečně dospělo k poznání, jak nepřítele porazit, vládou odsunuto, protože politici ustoupili veřejnému mínění a chtěli válku ukončit. Tato kniha patří mezi armádními důstojníky k nejoblíbenějším a generálporučík David Barno, který až do roku 2005 velel americkým silám v Afghánistánu, ji svým podřízeným osobně doporučil.
První dílo, Poučení z katastrofy (Lessons in Disaster) autora Gordona M. Goldsteina, vyšla nedávno, ale v žádném knihkupectví poblíž Bílého domu prý není k sehnání. Jeden exemplář začal obíhat v Bílém domě, když ho náměstek prezidentova bezpečnostního poradce Tom Donilon - který mimochodem patří k nejvlivnějším osobám pokud jde o zahraniční politiku - půjčil vedoucímu prezidentova štábu Rahmu Emanuelovi. Ten knihu „přelouskal" přes víkend, předal ji dále hlavnímu politickému poradci Davidu Axelrodovi (tuto funkci zastával během Obamovy volební kampaně) a od něj se dostala do rukou prezidentovi.
Diskuse o válečné strategii v 60. letech dnes jsou si - alespoň na první pohled - nápadně podobné. Dnes - stejně jako tehdy - se uvnitř administrativy debatuje o tom, jak se vyrovnat s nepřítelem považovaným za ohrožení americké bezpečnosti, dnes jako tehdy je partnerem zkorumpovaná vláda vedená nepopulárními politiky se špinavýma rukama. Obama trvá na tom, že jeho prioritou je zabránit tomu, aby Al Kajda a přidružení extremisté ohrozili USA a jejich spojence. V Národním protiteroristickém středisku 6. října zopakoval: „Tento cíl nesmíme nikdy ztratit ze zřetele. Je to hlavní hrozba americkému lidu." Diskuse tedy probíhá o tom, jak Al Kajdu odzbrojit, ale - co je snad ještě důležitější - zda je vojensky intenzívní snaha porazit Tálibán a vytvořit stabilní afghánskou vládu nutná k tomu, aby Usáma bin Ládin a jeho spojenci přišli o své útočiště.
Pro oponenty výrazného posilování jednotek v Afghánistánu, k nimž patří například Biden a Emanuel, shrnuje Poučení z katastrofy obavy plynoucí z nekritického přebírání názorů vojáků. Autor knihy Gordon M. Goldstein vzpomíná: „Bundy (Kennedyho bezpečnostní poradce) řekl, že debatovali o počtech, a ne o jejich použití. To je skutečně kritická poznámka, jež jde k jádru toho, co v Bílém domě probíhá právě teď."
Vládní představitelé se domnívají, že vyslat do Afghánistánu dalších 40 000 vojáků, jak to požaduje generál McChrystal, a přiklonit se tak k ryze vojenskému řešení, by znemožnilo mírovější zakončení konfliktu. Mají totiž za to, že většina Tálibánu, včetně některých jeho velitelů, nejsou „tvrdí" islamisté sympatizující s Al Kajdou.
Pro Pentagon zní tento názor jako anathema. Nejzřetelněji to vyjádřil generál Stanley McChrystal při své londýnské přednášce počátkem října: „Vůbec nepochybuji, že pokud by Tálibán převzal kontrolu nad významnými částmi Afghánistánu, posílilo by to i Al Kajdu." Je to i názor, který zastává také Lewis Sorley, autor druhé zmíněné knihy Lepší válka (A Beter War). Argumentuje v ní, že poté, co byl generál William Westmoreland v roce 1968 nahrazen generálem Creightonem Abramsem, nastal ve Vietnamu obrat. Podle Sorleye nahradil Abrams taktiku svého předchůdce charakterizovanou jako „najdi a znič" politikou ochrany vesnic a začal naléhat na vietnamské instituce, aby převzaly úkoly do té doby řízené Američany. A to je politika, kterou se v současnosti snaží uvést v život v Afghánistánu generál McChrystal.
Sorleyova kniha byla uveřejněna v roce 1999, a to bez většího ohlasu. Před třemi lety se ale stala biblí protiteroristických expertů v diskusi o posilách v Iráku.
Barack Obama o strategii afghánské války prý rozhodne v nejbližších dnech a týdnech. Pak také asi uvidíme, které knize dal přednost.
Štěpán Steiger, New York
