Po volbách v Afghánistánu se ohledy Evropy a USA na tamní konflikt mohou začít rozcházet stále víc.
V prvním kole prezidentských voleb Hamíd Karzáí zfalšoval přes milion hlasů a ve druhém se ani nehlasovalo, protože jediný protikandidát odstoupil. Spojené státy mu vzápětí pogratulovaly, americké velvyslanectví v Kábulu oznámilo, že vše bylo v souladu s afghánským právem, a mluvčí Bílého domu Robert Gibbs ho označil za „legitimního vůdce" Afghánistánu. Cynický to důkaz, že „demokracie" vlastně není žádný kumšt. Karzáího víc než pochybný triumf ovšem může mít zásadní dopady.
Přinejmenším některé evropské země NATO, které nejsou při vnímání demokracie tak flexibilní jako USA, totiž mohou mít v následujících týdnech - při schvalování pokračování svých vojenských misí - opodstatněné výhrady k tomu, že by měly svými vojáky a za značných finančních nákladů podporovat zkorumpovaný a nelegitimní režim Hamída Karzáího, jeho rodinného klanu a blízkých heroinových přátel. Uznáním Karzáího kliky se ale do své vlastní pasti zahnal i Barack Obama. USA totiž v tomto osm let trvajícím „nevítězném" konfliktu utopily už tři čtvrtě bilionu dolarů a počet jejich vojáků vracejících se domů v rakvi narůstá čím dál strměji, a tak se Obamovi bude stále hůře vysvětlovat americké veřejnosti, že je do oné bezedné díry plné beznaděje a strategií na principu „pokus - omyl" nutné vyslat další desítky tisíc mužů. „Nebude to mít snadné," konstatoval lakonicky v předzvěsti věcí příštích list New York Times.
Zdá se, že si nebezpečí, že ho jeho zahraniční patroni dříve či později opustí, uvědomuje i sám „legitimní vůdce". Ve svém inauguračním projevu proto slíbil vytvoření vlády široké jednoty a vyzval bojovníky Talibanu, aby se vrátili do svých domovů, přičemž je označil za své „bratry". Oporu pro svou pozici Karzáí ale hledá nejen u těch, proti nimž v Afghánistánu Západ bojuje, ale nevyhýbá se ani tvářím spojeným s válečnými zločiny nebo pašováním drog. Skutečný obraz této politiky se sice vyjeví až ve chvíli, kdy oznámí jména členů svého nového kabinetu, už dnes je ale takřka jisté, že pozici viceprezidenta zaujme Muhammad Fahím, vrchní velitel ozbrojených sil Severní aliance, která tvoří páteř Karzáího mocenské struktury. Západ tak bude muset vedle zkorumpovaného Karzáího poskytnout ochrannou ruku i muži, který podle Human Rights Watch namísto do vlády patří před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v Haagu. Jediným výsledkem prezidentských voleb v Afghánistánu tak je vlastně jen to, že míra pokrytectví Západu dosáhla kvalitativně nové úrovně.
