Přestože europoslankyně Zuzana Roithová je nyní zaneprázdněna řešením kauzy ukrajinské expremiérky Julie Tymošenkové, našla si čas na zodpovězení otázek týkajících se problematiky ACTA. Otázky byly europoslankyni zaslány serverem Literarky.cz poté, co vyšlo najevo, že koncem ledna se Česká republika připojila k 22 zemím souhlasících s ACTA.
Jako první politik u nás jste již v lednu vyslovila nesouhlas s dohodou ACTA a s jejím podpisem. Jakým jiným způsobem byste chtěla zabránit pirátství?
- Je mylné, klást rovnítko mezi řešení pirátství a schválení dohody ACTA. Dohoda ACTA nevyřeší pirátství, ani kdyby byla schválena. Pirátství je velmi komplexní fenomén a existují dlouhé studie, které se zabývají příčinami tohoto problému. Nejnovější analýzy, včetně těch z Harvardské univerzity, ukazují, že jen zpřísňování sankcí za porušení autorských práv nevede k řešení pirátství a v některých ohledech dokonce jeho řešení oddaluje. Již dnes Evropa má jedny z nejpřísnějších norem v této oblasti na světě a schválení dalších, které půjdou tak daleko, že i prolomí hodnoty jako je ochrana soukromí apod., není úspěšnou strategií. Místo abychom se zaměřili na skutečné komerční padělatele z Asie, které chrlí nebezpečné výrobky a jejichž aktivitu dohoda ACTA nijak bohužel neovlivňujeme, zaměříme se na popotahování evropských středoškolských studentů za to, že na sociální síti se svými spolužáky sdíleli oblíbenou písničku. To nemá logiku. Pirátství se dá řešit nejúčinněji zaměření úsilí na postih těch, kteří takovou aktivitu provádějí komerčně, usnadněním a zlevněním legální nabídky, tj. rozvojem celoevropských licencí, upřesněním, co je legální a nelegální v digitálním prostředí, tj. stanovením přesných výjimek a omezení z autorských práv, rozumnými informačními a vzdělávacími kampaněmi, zejména zaměřenými na mladé uživatele, rozvojem platebních systémů na mikroplatby, kdy by se jednoduše mohlo platit za drobné užití digitálního obsahu na Internetu. Domnívám se, že část otazníků kolem pirátství vyřeší technický vývoj směrem k cloud computing.
Od října 2007 a až do dubna 2010 probíhalo celé vyjednávání ACTA utajeně. Jaký byl důvod utajení?
- Tato otázka by spíše měla směřovat na Evropskou komisi a členské státy, které o tom rozhodly a to včetně českého předsednictví EU na jaře 2009. Oficiální důvod byl, že Komise a státy tvrdí, že dohoda ACTA je pouze mezinárodní obchodní dohodou, které se běžně vyjednávají za zavřenými dveřmi. Nicméně, obsah dohody ACTA se dotkne i běžných uživatelů Internetu, vůbec se nejedná o klasickou obchodní dohodu o clech či kvótách na import banánů. Dá se pouze spekulovat, že skutečný důvod utajení bylo to, že zejména americká administrativa nechtěla, aby se kvůli obsahu do vyjednávání zapojili i národní poslanci, kteří by požadovali úpravy textu.
Jak probíhala jednání o ACTA u nás? Měli informace poslanci opozičních stran?
- Jednotlivá ministerstva pravidelně posílala své zástupce na vyjednávání dohody ACTA na setkání v různých částech světa, nechyběli téměř na žádném a během předsednictví EU jednání i řídili. Jinak tím, že jednání byla tajná, tak informace kupříkladu poslanci či senátoři obšírně nedostávali, a to bez výjimky koaličních či opozičních řad.
Názorově se neshodnete s vaším stranickým a euro-poslaneckým kolegou Janem Březinou, zdá se proto, jakoby jednání o ACTA probíhala nekoordinovaně a chaoticky?
- Pletete se, Jan Březina již není členem KDU-ČSL. Co se týče ACTA, tak jsme spolu neměli o ní žádný obsahový střet. Myslím, že patří mezi nerozhodnuté, ale nevím, zda ji četl či přemýšlel o jejich problematických bodech. Já naopak kromě svých předchozích aktivit, kdy jsem se angažovala v odtajnění textu dohody ACTA a nasbírala pod písemné prohlášení o ACTA podpisy nadpoloviční většiny poslanců Evropského parlamentu, se dohodou ACTA zabývám i jako zpravodajka ve výboru pro vnitřní bezpečnost a občanské svobody, kde reprezentuji názory Evropské lidové strany jako nejsilnějšího poslaneckého klubu. Nevím, zdali samotné vyjednávání o ACTA mezi státy probíhalo koordinovaně či chaoticky, ale samotné projednávání v Evropském parlamentu má svá pravidla vycházející z jednacího řádu, je jasné, kdo za jaký poslanecký klub může vyjednávat atd. To je potřeba odlišovat od individuálních názorů poslanců, které mohou někdy působit třeba i zmateně.
(pozn red. Jan Březina opustil řady KDU.ČSL v únoru)
Jak se regulace internetu může dotknout České republiky? Mluví se o zrušení serveru Uložto.cz.
- Pokud bude dohoda ACTA schválena v současné podobě, tak ještě bude záležet na prováděcích předpisech, ale efekt dohody ACTA na jednotlivé poskytovatele i uživatele se projeví kupříkladu i vzhledem k tomu, že držitelé práv budou moci získat údaje uživatelů domněle porušujících autorská práva i bez souhlasu soudců. Naopak obecné filtrování veškerého obsahu na internetu by nemělo být legálně možné, jak koneckonců potvrdil Evropský soudní dvůr tento měsíc v rozhodnutí případu Sabam C-360/10.
Pokud jde o konkrétní server, je těžké se k tomu vyjadřovat. Myslím, že stojí za to seznámit se se studií, kterou jsem zmínila - lze ji nalézt i v českém jazyce na mých webových stránkách. Nejasnosti výkladu smlouvy a tím i její aplikovatelnosti se totiž netýkají jenom těchto oblastí.
ACTA se zaměřuje na duševní vlastnictví, do jaké míry si myslíte, že bude možné zajistit jeho ochranu?
- Základem boje proti padělkům a porušování duševního vlastnictví obecně je využití stávajících nástrojů efektivněji, tj. státy EU by se měli zavázat, že dají více peněz na celníky a dozorové orgány, jelikož dnes se v přístavech zkontroluje pouze 1-3% všeho zboží. Takový závazek však bohužel v dohodě ACTA chybí.
Jaký je váš názor a postoj k hnutí Anonymus? Souhlasíte s jejich přístupem k „rušení" serverů?
- Pokud mám z médií přesné informace, tak Anonymous je volné uskupení, proto to těžko nazývat hnutím či k tomu mít nějaký postoj. Vnímám jako problém, že se veřejná diskuze kolem dohody ACTA stočila na akce pirátské strany, jelikož se dohoda ACTA dotkne i širší společnosti, než jen programátorů. Navíc pirátské strany přistupují k diskuzi velmi extremisticky a ideologicky, což neslouží ke konstruktivnímu hledání řešení a vytváření kvalitní legislativy. Navíc pirátské strany nepředstavily dosud žádnou smysluplnou alternativu k jimi kritizovaným záležitostem. Co se týče zneprovozňování serverů pod jakoukoliv hlavičkou či důvodem, tak jsem zásadně proti a viníci takové činnosti by měli zaplatit vzniklé náklady provozovatelům daných serverů.
Vytváří se mezi českými politiky určitá skupina proti ACTA nebo jste osamocena?
- Nevím, o tom, že by se vytvářela nějaká skupina mezi českými politiky proti ACTA. Je potřeba o dohodě a jejich dopadech diskutovat, nikoliv "bojovat" proti něčemu. Pokud vím, tak se řada českých politiků začala nyní se zpožděním o ACTA zajímat a pod veřejným tlakem vyjadřovat svůj odpor, včetně mých českých kolegů v Evropském parlamentu, i když v předchozích hlasováních k usnesením o ACTA ještě během jejího vyjednávání hlasovali opačně. Nově některé poslanecké kluby v Evropském parlamentu vyjádřily kritiku ACTA a české strany náležící k daným klubům to na české scéně pouze zopakovaly, což je případ ČSSD. Já jsem ve svém postoji k ACTA již přes dva roky konzistentní a určitě ne osamocena, velké výhrady podobně jako já k dohodě ACTA vyjádřili i největší akademičtí odborníci na autorské právo v Evropě (včetně profesorů z univerzity v Cambridge), kdy v prohlášení vyzvali Evropský parlament, aby dohodu nepřijal.
