Právě dnes je tomu 20 let, co tragicky zahynul jeden z nejupřímnějších a nejosobitějších zpěváků sovětského undergroundu 80. let Viktor Coj - zpěvák, textař a autor muziky slavné kapely KINO. Viktor Coj byl básník, rocker a partyzán pravdy. Víťa Coj - my s toboj!
15 srpna 1990 v půl jedné odpoledne narazil v Litvě moskvič osmadvacetiletého zpěváka Viktora Coje čelně do protijedoucího autobusu Ikarus. Coj zřejmě usnul za jízdy a vjel do protisměru. Byl na místě mrtev.
Smrt v té době nejoblíbenějšího rockera v zemi zapůsobila jako šok a mezi mladými lidmi v celém Rusku zavládl smutek. Díky autentické síle a pravdivosti textů a silnému charismatu, stejně jako díky tomu, že zemřel v pouhých osmadvaceti letech, se Viktor Coj stal v Rusku legendou, která nemá obdoby - a je stále živá. Písničky kapely KINO se staly jakýmsi kánonem ruského rocku, vznikají jejich nové coververze a remixy.
Viktor Coj má v Petrohradě, kde žil a o němž zpíval, pamětní zeď podobnou Lennonově zdi v Praze, další podobnou má na moskevském Arbatu. V kotelně „Kamčatka", kde pracoval, vzniklo jeho muzeum a poutní místo jeho obdivovatelů, kde se i dnes sešly stovky lidí. Přítomní přinesli květiny, zpívali Cojovi písničky společně s hostujícími kapelami a bujně připíjeli na jeho památku.
Písnička kapely KINO Čekáme změny (My žďom peremen) z filmu Assa se stala předzvěstí perestrojky a glasnosti, další jako Má máma je anarchie, Dokud máš v kapse krabku cigaret, Hvězda jménem Slunce nebo Poslední hrdina v ruskojazyčných zemích zlidověly. Sám Coj tam má pověst srovnatelnou v našem prostředí snad jen s Karlem Krylem.
Včera měl v Moskvě premiéru dokumentární film o Cojovi „Poslední hrdina, aneb Po dvaceti letech. Premiéra dalšího filmu věnovaného Cojovi „Jehla 2 - remix" se chystá na letošní podzim.
Poslechněte si Viktora Coje sami.
chtel bych Vas velmi pekne poprosit o zaslani odpovedi, co se jednoho Vaseho uverejneneho clanku tyce.
Kdysi jste na/psal v nějakém časopise článek ohledně argentinské politiky, kde byla uverejnena i podobizna argentinske prezidentky - Kirchner - jako klauna, a bylo to na straně 89. Bohužel mám jen poslední stranu tohoto článku, tj. jeho exaktní torzo, a vůbec netuším o jaký časopis či název článku vůbec jde. A velmi rád bych si ho i přečetl celý, ale nevím, kde hledat.
Poslední věta z tohoto článku zní: " V Argentině to mají ještě v živé paměti."
Kdyby se Vám zachtělo, či víte o jaký časopis a článek, byl bych Vám velmi moc vděčen.
S pozdravem
Bonee
manka58@centrum.cz