Barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl se narodil 4. 2. 1677. Byl to přední tvůrce barokní gotiky a českého vrcholného baroka, ovlivněný tvorbou J.B.Matheye, J.B.Fischera z Erlachu a zejména dynamickým pojetím F. Borrominiho a G. Guariniho.
Mezi jeho nejzajímavější stavby patří poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Velký ctitel mučedníka Jana Nepomuckého, opat žďárského kláštera Václav Vejmluva, zvažoval už od svého uvedení do funkce oslavu mučednické smrti budoucího světce. Základní půdorys postavený na pěticípé hvězdě symbolizuje nejen pět mučednických ran Kristových, ale pět kaplí v ambitu pak také pět hvězd, které se zjevily nad místem umučení Jana z Nepomuku. Pětice hvězdiček je atributem sv. Jana Nepomuckého a je s nimi tedy zpravidla zobrazován, časté jsou jeho sochy umístěné jako dekorace mostů po celé České republice. Jejich osazování je známo dokonce ještě před tím, než byl sv. Jan Nepomucký kanonizován.
Ze světských staveb Santiniho je nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, který byl postaven v letech 1721 – 1723 pro rodinu Kinských. Krátce po dokončení, v roce 1723, objekt navštívil císař Karel VI. a na jeho počest byl zámek nazván Karlova koruna. Stavba samotná má podivuhodnou dispozici. Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru přiléhají tři patrová boční čtvercová křídla. Santini je často uváděn jako představitel barokní gotiky. Za svého života navrhl přestavbu klášterů Sedlci, Zďáru, Želivu, Rajhradu a Kladrubech. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci. Původně gotický sedlecký klášterní kostel ležel celých 250 roků po vyplenění husitskými vojsky v ruinách. Teprve energický a schopný opat, Jindřich Snopek, se rozhodl pro jeho velkorysou obnovu. Po zaklenutí stropu převzal v roce 1703 řízení stavby Jan Santini Aichl a tím vznikla unikátní stavba reprezentující styl barokní gotiky.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech u Stříbra byl původně románská bazilika dokončená roku 1233. Roku 1421 byl kostel vypálen husity a pak několik desetiletí chátral, v 16. století by znovu vysvěcen a zastřešen. Opat Fintzguth v roce 1710 vyzval k vypracování projektu na přestavbu dva nejvýznamnější pražské architekty, Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho. Více se líbil návrh Santiniho, který využil původního zdiva a gotickými formami a barokními prostředky vytvořil jedinečný vzhled kostela.
Další jeho hlavní díla jsou chrám v Křtinách, projekt kostela v Panenských Břežanech, v Rychnově nad Kněžnou spolu s kolejí piaristů, stavba zámků v Manětíně, konventu na Zbraslavi a paláců Morzinského, Thun-Hohenštejnského, Šternberského a Schönbornského v Praze. Roku 1720 mu zemřela manželka Veronika. V zápětí se oženil s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic a tím získal povýšení do šlechtického stavu. Měl s ní v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rochuse. Jan Blažej Santini-Aichl zemřel 7. 12. 1723.
