Mistr a Markétka
ruský televizní seriál o deseti dílech
Před magií Ďábla je i porevoluční Moskva bezmocná... říká slogan k ruskému televiznímu seriálu, který se čtyři roky po svém vzniku objevuje i na českých obrazovkách. Předlohou se mu stal román Michaila Bulgakova Mistr a Markétka, jedno z nejvýznamnějších děl ruské literatury 20. století.
Mnohovrstevnatá próza z třicátých let nemohla být za autorova života publikována, ke čtenářům se poprvé dostala na sklonku let šedesátých (vůbec první necenzurované vydání ovšem v Moskvě vyšlo až roku 1974). Tehdy také začaly vznikat první filmové a televizní přepisy, buď celého románu, nebo některých jeho epizod. Prvenství náleží polskému režiséru Andrzeji Wajdovi, který po Bulgakovově textu sáhl už v roce 1972 - v německé produkci. Přestože třeba takový Roman Polanski prohlásil, že Mistra a Markétku vlastně nelze zfilmovat, počet pokusů o převod románu nebo některých jeho epizod se už blíží k desítce.
Na konci pomyslného seznamu zatím zůstává desetidílný seriál, který ruský režisér Vladimír Bortko natočil na zakázku televizního kanálu Rossija. První díly se na obrazovkách ruských domácností objevily v prosinci 2005, v nejlepším vysílacím čase. Jen v Moskvě dosáhla sledovanost 58,6 procenta, což ruská média nazvala senzačním úspěchem. Celkem vidělo seriál 40 milionů diváků, tedy třetina ruské populace. Nic na tom nezměnila ani výzva tehdejšího patriarchy moskevského a vší Rusi Alexije II., aby lidé v čase vysílání „bezbožného" seriálu vypnuli televizory a šli raději na návštěvu. Díky seriálu Mistr a Markétka (a také díky seriálovému přepisu Solženicynova románu V kruhu prvním) se Rossija svého času stala nejpopulárnějším televizním kanálem.
Bortko, jenž už v roce 1988 natočil seriál podle Bulgakovova Psího srdce, se téměř až pietně drží románové předlohy. V tom je slabina, ale i síla televizního Mistra a Markétky. Režisér vsadil také na výpravnost (seriál stál pět milionů dolarů), na počítačové triky i na herecké hvězdy, které ovšem českému diváku nebudou příliš známé.
