„Přes den vynikající novinář, v noci vypravěč tragických příběhů. Tím, co pojilo noc se dnem, byl jeho neúnavný boj prostřednictvím psaní, boj, který postavil na roveň revolučního snu," napsal kdysi libanonský básník Abdú Vazín o svém příteli a legendárním palestinském kolegovi Gássánu Kanafáním, který se během svého krátkého života stal jednou z nejzářivějších ikon konvergence literatury a politiky.
Jeho nejslavnějším románem jsou Muži na slunci (v roce 1988 vydala slovenská Smena v edici Máj), v němž se Kanafánímu podařilo vyvést literaturu odboje z realismu a s využitím symbolismu přenést palestinskou otázku do zcela nového kontextu. A v pokusech nacházet a využívat nové struktury a vyjadřovací prostředky Kanafání pokračoval celý život.
Narodil se v palestinském (a dnes už ovšem izraelském) městě Akre, odkud byla jeho rodina nucena uprchnout do Sýrie, kde Kanafání dokončil základní školu, ze studií na univerzitě v Damašku však byl v roce 1955 vyloučen kvůli aktivní účasti v panarabském nacionalistickém hnutí MAN. Téhož roku odjel do Kuvajtu a později do Bejrútu, kde se stal redaktorem „manovských" novin al Ra´í (Názor).
V té době už začal psát své první krátké povídky, ovšem vesměs v ilegalitě, protože jako Palestinec neměl odpovídající osobní doklady. To mu ovšem nezabránilo, aby se postupně stal redaktorem i nově vznikajících palestinských periodik. V roce 1963 publikoval Muže na slunci, svůj první a nejznámější román, za který získal libanonskou státní literární cenu a v roce 1975, už posmrtně, i nejvyšší ocenění na Afroasijské konferenci spisovatelů.
V roce 1967 se Kanafání stal jedním z vedoucích redaktorů násirovského listu Anvár, v němž pravidelně publikoval mimořádně oblíbené sloupky a komentáře. Téhož roku stál u zrodu Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), která se ustavila jako radikálně marxistická odnož skomírajícího MAN. Coby mluvčí PFLP a autor jejího programu se Kanafání proměnil ze stoupence panarabského nacionalismu v bojovníka za osvobození Palestiny.
9. července 1972, několik týdnů poté, co se PFLP přihlásila k útoku, při němž rukou tří japonských extremistů zahynulo na izraelském letišti Lod 26 lidí, byl Gássán Kanafání zavražděn agenty Mossadu, kteří do jeho auta nastražili nálož. Bylo mu 36 let.
Po smrti se Gássán Kanafání stal pro Palestince modlou a jeho narozeniny 9. dubna jsou každoročně příležitostí k oslavám jeho života a díla. Jeho dánská manželka Anni Hooverová zůstala i s jejich dvěma dětmi v Bejrútu, kde pracuje v Kanafáního kulturní nadaci.
Více o Gássanu Kanafáním lze najít na webové stránce jeho nadace.
