Na přebalu audioknihy Příhody lišky Bystroušky (Jazz Music ve spolupráci s Radioservisem, 2 CD, čas: 73:26 + 78:09) čteme dvě zvučná jména. Rudolf Těsnohlídek a Karel Höger. Autor textu a jeho interpret.
Ale zaznít musí i další jména těch, kdo se na vzniku původně rozhlasové nahrávky v roce 1962 podíleli. Básník Jan Skácel četbu pro brněnské studio literárně připravil. Skladatel Gustav Křivinka k ní složil hudbu inspirovanou stejnojmennou Janáčkovou operou. A nad všemi bděla režisérka Olga Zezulová. Ta proslula mimo jiné důrazem na „propracovanou hereckou interpretaci, zvýrazněnou intonaci a dobrou práci hlasu s mikrofonem“. Karel Höger jí musel být ideálním spolupracovníkem. Tomáš Sedláček v bukletu píše: „Nemohlo být lepší volby. Höger, od roku 1932 pravidelný spolupracovník brněnského studia, patřil k mimořádně disponovaným rozhlasovým vypravěčům. Jeho jemně ironický nadhled a jedinečný smysl pro půvaby »brněnštiny«, v níž prožil své dětství na královopolském Mojmírově náměstí, byly podmínkou, aby mu četba Příhod lišky Bystroušky obzvlášť »zachutnala«. Pověst praví, že si herec dokonce přiobjednával frekvence a jednotlivé pasáže natáčel tak dlouho, dokud se výsledek dokonale nekryl s jeho představami.“
