Fotografii památkáři objevili už před osmi lety v kufrech ve sklepích zámku Líčkov, kam byl po druhé světové válce přesunut inventář velkobřezenského zámku. V 70. letech minulého století se vrátil zpět, ale kufry tam byly zapomenuté. Obsahovaly řadu fotografií, které pořídilo několik generací hraběcího rodu, a mezi nimi i vzácný snímek.
Fakt, že snímek je tak vzácný, historici potvrdili až po několika letech bádání. Milada Sekyrková z Národního technického muzea totiž v denících Karla Chotka a jeho syna našla poznámky o jejich cestě po Evropě a o tom, že se rodina nechala v Mnichově na konci října a začátku listopadu 1839 fotografovat metodou zvanou daguerrotypie.
Podle historika fotografie Pavla Scheuflera jde o první v praxi používanou metodu fotografování, která pochází z roku 1839, její technické podrobnosti byly zveřejněny 19. srpna 1839. Uvedl, že jde o velmi složitý proces. První snímky prý měly i několikaminutovou expozici, proto se k fotografování portrétů příliš nevyužíval, protože lidé se nesměli celou dobu pohnout. Dodal, že v Česku existuje pouze jediná starší fotografie, která je umístěna na zámku Kynžvart.
Originál fotografie Chotků, který vypadá jako zrcátko, podle Musila veřejnost neuvidí, bude uložen v trezoru ve speciální atmosféře, aby se nepoškodil. Ve Velkém Březně ale bude vystavena jeho kopie a řada dalších snímků či jejich kopií pocházejících ze tří kufrů.
Musil uvedl, že historikové budou nad nalezeným snímkem ještě bádat, protože se jim sice podařilo identifikovat členy hraběcí rodiny, ale jejich doprovod nikoli. Existují prý i spekulace, že jednou z osob na snímku může být František Palacký, který byl jistou dobu vychovatelem dětí hraběte Chotka, jeho žena a dcera. Není to ale jisté, protože další důkazy naznačují, že tomu tak není.















