Literární noviny

Podoba zakázek na lesnické práce v období 2011-2020 má podporu ministra zemědělství Jakuba Šebesty. Lesnický a dřevozpracující sektor v ČR byl jako první zasažen krizí a je třeba mu vrátit ztracenou stabilitu. K tomu by měly směřovat právě tyto tendry vypsané na delší časové období.

„Lesy ČR postupovaly při tvorbě tendrů podle výsledků memoranda mezi ministerstvem zemědělství a Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů z roku 2007. Lesy ČR tedy naplnily dlouhodobé zadání a já považuji princip těchto tendrů za správný," řekl ministr Šebesta. Memorandum bylo podepsáno v roce 2007 mezi ministerstvem a Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů. Principem memoranda bylo nalezení nejvýhodnějšího modelu obchodu se dřevem a z toho plynoucích tendrů na další léta. Odborná komise, která byla součástí memoranda, předložila výsledky své práce na začátku roku 2009 a tyto byly tedy k dispozici všem zainteresovaným subjektům a bylo možné o nich debatovat.

„Abychom zachovali přístup malých a středních firem ke dřevu, dohodl jsem s ředitelem Sýkorou, že deset procent dřeva bude obchodováno na veřejných trzích. Zároveň bude deset procent ročního objemu těžby každý rok soutěženo znovu, aby měly i neúspěšné firmy možnost dalšího pokusu," dodal ministr Šebesta.

Dlouhodobé smlouvy a cyklická obměna na jednotlivých územních jednotkách jsou předpoklady ke stabilizaci sektoru a možnosti dalšího rozvoje. Pro regiony jsou dlouhodobější smlouvy pozitivní, zaměstnanost v tomto sektoru nebude kolísat tak jako dosud.

O co je kratší text vyjádření, který nám nakonec ministerstvo poskytlo, o to složitější byla komunikace s  úředníky. Výsledek je překvapivý: na ministerstvu se - kromě mluvčího, který to dostal příkazem - nenašel nikdo, kdo by využil příležitosti obhájit dlouhodobé tendry a pod svůj názor se podepsal. Výňatek z mailové korespondence s ministerstvem pro pobavení přikládáme: LtN: Rádi bychom Vás požádali o příspěvek na téma „Dlouhodobé pronájmy lesů". Do redakce nám přišel otevřený dopis kritiků nového plánu ministerstva na desetileté tendry s jedním subjektem na územní jednotku s tím, že se údajně jedná o skrytý pronájem státních lesů dodavatelským firmám. Kvůli objektivitě bychom rádi dali prostor na obhajobu tendrů i Vaší straně. V případě, že jste zaneprázdněn, pěkně prosím o předání naší prosby některému z Vašich náměstků či jiných odborníků, kteří nové smlouvy obhajují. MZe: Dobrý den, pošleme Vám stanovisko MZe v této věci, nemohu ovšem zaručit, že to bude tak rozsáhlé, jak požadujete. LtN: Dobrý den, rádi bychom uveřejnili stanovisko konkrétní osoby. Omlouváme se, že tak naléháme, ale nebyl byste tak laskav a neodkázal nás na nějakého živého člověka, který by byl ochoten příspěvek napsat? Reakcí MZe bylo zaslání stanoviska mluvčího, které jste si přečetli výše. (red)

Petr VORLÍČEK

Autor je tiskový mluvčí MZe.

Šéf baletu Státní opery Praha Pavel Ďumbala buduje cíleně špičkový soubor a rozhodně jej nešetří. Zve si k tomu i evropsky uznávané choreografy. Jedním z nich je i maďarský choreograf Youri Vàmos, který tentokrát přenesl z Düsseldorfu do Státní opery úpravu baletu Spící krasavice. Předělal ji k obrazu svému, takže na scéně se odehrává naprosto jiný příběh, než jaký zhudebnil Petr Iljič Čajkovskij.

Studio Farma v jeskyni je výjimečné mezi mnohými soubory, které se moderním tancem zabývají a sami sebe titulují jako pohybová, fyzická či taneční divadla. Nabízí totiž více než dokonalý pohyb. Tanečníci doslova vydupávají do země příběh jejich představení.

V Senátu se 9. února pod záštitou 1. místopředsedkyně Aleny Gajdůškové a ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií uskutečnil seminář, který nesl název Spisovatel ve sjednocující se Evropě - hledání témat a jazyka. Literární noviny se staly partnerem této akce. Dnes zveřejňujeme první dvě vystoupení jeho účastníků.

Producent Českých lvů Petr Vachler to na procházkách se psem slyší často: „3 sezóny, nebo Protektor?" Jeho bobík přitom nervózně vrtí ocasem. Zdá se, že hlavní souboj, do něhož se na poslední chvíli přiřadila ještě Kawasakiho růže, bude rozhodnut mezi dvěma prvními filmy. Nebo se snad dočkáme nějakého překvapení? Sotva. Jasno bude ale až příští sobotu 6. března po 20. hodině...

Futurama se zrodila v hlavě tvůrce kultovního seriálu Simpsonovi Matta Groeninga. Nejde jen o další retrofuturický sci-fi komiks, ale o šokující intergalaktické vícedimenzionální dějiny science-fiction!

Někde mezi expresivním thrillerem, detektivkou ve stylu filmů noir a gotickým psychodramatem, se odehrává film Prokletý ostrov. Jeden z nejambicióznějších amerických filmů roku 2010 byl uveden minulý týden na Berlinale.

Román Gilead je lyrickou meditací o životě naplněném láskou a úctou, o kráse světa, a poklonou Bibli jakožto jejich dokonalé metafoře.

„... na mrtvého se cítím skvěle." Tato slova pronáší Sherlock Holmes poté, co uspořádal další ze svých pohřbů, které se vždy ukázaly být falešné.

Patří mezi nejprodávanější spisovatele na celém světě i na Slovensku. Ve svém bestselleru Da Vinciho kód tvrdí, že Ježíš Kristus a Máří Magdaléna spolu měli děti, jejichž potomci dodnes žijí, čímž vyvolal obrovské vášně a rozhořčení zejména ve Vatikánu. Ve své nejnovější knize Ztracený symbol zase řeší tajuplné svobodné zednáře a sílu našich myšlenek. V exkluzivním rozhovoru pro Plus 7 dní vysvětluje, jak je třeba číst jeho knihy, a přidává své názory na politiku. Slavný spisovatel prozrazuje, proč visí několikrát denně hlavou dolů jako netopýr a píše téměř v polospánku. Eva Mihočková si povídala s DANEM BROWNEM (45) v americkém městě Exeter, kde vyrostl a kde stále žije.

Podle názoru kritiků by kniha Leonida Šinkarjova Všecko jsem skoro zapomněl... mohla sloužit i jako učebnice. Nečekejte ale suchopárný katedrový výklad. Svazek s podtitulem Pokus o psychologickou skicu událostí v Československu 1968, který česky vydává nakladatelství Akropolis, je zajímavý i pro ty, kdo si myslí, že o zmíněných událostech už vědí vše.

Významný íránský myslitel, zabývající se filosofií náboženství, si v tomto textu klade otázku, kam v dnešní době náboženství směřuje, jaká jsou jeho východiska a jaké by měly být jeho cíle.

Tradice a modernita jsou dva velké klamy naší doby. Ani tradice, ani modernita nemají jednotnou identitu a ani náboženství, ani dějiny nemají stálou přirozenost. Otázka, jaký vliv má modernita na náboženství, je sama o sobě krajně pochybná a jen ji vyslovit znamená, zabředávat do výše zmíněných klamů. Proto ji musíme nejprve rozkrýt postupem, jakým to dělá analytická filozofie. Modernita nemá ani ducha ani podstatu. Modernita není nic jiného než moderní věda, moderní filozofie, moderní umění, moderní politika, moderní ekonomie, moderní architektura a další. A proto když se ptáme, jaký vliv má modernita na náboženství, tak ve skutečnosti nepokládáme jednu, ale desítky otázek najednou a žádáme pouze jedinou odpověď, kterou však očekávat je zhola nemožné.

Navyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných občanů dosahuje nesmyslných hodnot. Spolu ještě s nesmyslnějším požadavkem na získání vysokoškolského vzdělání pro úředníky státní správy vytváří příznivé prostředí pro korupci či minimálně pro snižování standardu hodnoty vysokoškolského vzdělání.

Dokument doby, jenž bezprostředně zachycuje život českého exilu po roce 1948, je také svědectvím o přátelství dvou rozdílných individualit.

Kdybyste se zúčastnili kterékoli současné konference o médiích kdekoli ve světě a neuměli jiný než náš jazyk, spolehlivě by vám při odchodu zněly v hlavě všechny jazykové verze sousloví „změna paradigmatu". Co to znamená?