|
Vláda na počátku února přisoudila statut národní památky dalším 38 objektům. Obecně můžeme za národní kulturní památky považovat nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou nejvýznamnějšími doklady historického vývoje našeho národa a nositeli nejdůležitějších historických, uměleckých, vědeckých a technických hodnot, nebo které mají přímý vztah k nejvýznamnějším osobnostem a historickým událostem našeho národa. Podle pandemického plánu mělo být v ČR povinně naočkováno 200 000 obyvatel. Řada z nich to tvrdě odmítá. Široce publikovaná (pseudo)analýza Jiřího Schwarze se snaží zdiskreditovat akreditační komisi. Někomu se nehodí její nezávislost. Každý student vysoké školy prochází seminářem, kde se učí základní metody vědecké práce. Pokud student nezvládne metodologii výzkumu, těžko může projít do vyššího ročníku. Je s podivem, že docent Jiří Schwarz a s ním spolupodepsaní proděkani Národohospodářské fakulty VŠE ve spisku, který označují jako analýzu, se těmito pravidly, které zcela jistě vštěpují svým studentům, ani v nejmenším neřídí. Buďto je neznají, což se dá těžko předpokládat, jak by jinak ke svým vědecko-pedagogickým titulům přišli, neb jsou všichni docenti, nebo tak učinili úmyslně.
Řemeslo bez nápadu nemá zlaté dno. Příkladem je krachující OP Prostějov.
Z mapy textilního průmyslu České republiky možná mizí další město, bašta konfekčního odívání Prostějov. Náš největší výrobce obleků, plášťů a kostýmů Oděvní podnik Prostějov má tak velké dluhy, že je nedokáže zaplatit, ani kdyby prodal veškerý majetek. Firma koncem ledna podala sama na sebe návrh na insolvenční řízení a Krajský soud v Brně jí vyhověl. „Současná krize umění a obecněji krize kultury a krize hodnot ... je zřejmě jednou z mnoha příčin obnoveného zájmu o přírodu, krajinu a rozvoje teoretických disciplín, které se tímto okruhem zabývají, především takřka bouřlivě se rozvíjející environmentální estetiky, ekoestetiky a obecněji estetiky přírody a krajiny." Dirigent Národního divadla v Praze Robert Jindra v rozhovoru pro Literární noviny. Pro dirigenta Národního divadla Roberta Jindru bude zřejmě tento rok zlomový. Krátce po premiéře Mozartovy buffy Così fan tutte, od 1. února 2010, nastoupil do Ostravy jako hudební ředitel, v březnu ho čeká Straussova Ariadna na Naxu v Oslu, v Národním divadle pak například Smetanova Libuše.
Mácholog. I tak lze označit Vladimíra Křivánka. K velkému českému básníkovi ho však poutá nejen profesní zájem literárního historika. Křivánek je totiž zároveň básník - a hlásí se k linii reflexivní poezie, která se odvozuje přímo od odkazu Karla Hynka Máchy, od jehož narození letos uplyne rovných dvě stě let. A je tu ještě třetí důvod, proč si právě s ním povídat o Máchovi - je předsedou Obce spisovatelů, která se stala koordinátorem letošních oslav. |
|
|
|