Literární noviny

Další rok, další válka pod stromeček. Jako bychom byli svědky nové tradice.

Vánoce a Nový rok jsou pro většinu lidí obdobím oslav klidu a míru, a pro jiné - právě pro tuto bohulibou zaneprázdněnost zbytku světa - tím nejlepším obdobím, kdy se dá jaksi mimo záběr zabíjet. Předloni tak Izrael zaútočil na lidi uzavřené v pásmu Gazy, loni si zase Spojené státy vzaly na mušku Jemen. Prý, že je tam Al Kajda. Prý až 200 jejích mužů! Pojem „konec roku" v tomto případě ale příliš neplatí, neb první americké křídlaté rakety začaly na cíle v této pouštní zemi na jihu Arabského poloostrova létat už v listopadu.

Skandinávská administrativa převzala kormidlo Evropské unie v období politické nejistoty, která předurčovala veškeré činnosti evropských politiků. V nadcházejících měsících měla být dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy, jmenována nová Evropská komise a měl začít pracovat také nový Evropský parlament. Po aktivisticky a mocensky jednající Francii a rozpačitém českém předsednictví se od Švédska čekalo uklidnění situace a především konsenzuální diplomatické vyjednávání, které je pro severské diplomaty typické.

Nedávné švýcarské referendum, které zakázalo výstavbu nových minaretů, šokovalo a rozzlobilo muslimy po celém světě. Zároveň ale bylo i odrazem rostoucího zneklidnění mnoha Evropanů ze stále viditelnější přítomnosti islámu.

V malém švýcarském Langenthalu, v městečku, kde se bitva o minarety odehrála, nic nenasvědčuje tomu, že by se vítězové a poražení měli usmířit. „Jako člověk se cítím zneužitý a zraněný," říká Mutalip Karaademi. „Chtěli jsme napadnout symbol," vysvětluje Daniel Zingg, „a dokázali jsme to."

Zatáhnout zemi do války je nesmírně zodpovědná věc. V Británii veškerou tíhu této zodpovědnosti vzal na sebe Tony Blair, když v roce 2002 coby premiér předstoupil před parlament, aby získal souhlas s vysláním vojáků do války v Iráku kvůli svržení režimu Saddáma Husajna.

Irák tehdy označil za nepochybnou a zjevnou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a vojenský zásah po boku USA zdůvodnil hlavně neodkladnou nutností likvidovat hrozbu iráckých zbraní hromadného ničení, které prý irácká armáda byla schopna nasadit do 45 minut od vydání rozkazu. A možnost, že se tyto zbraně dostanou do rukou teroristům, podal jako potenciální hrozbu britskému lidu. Parlament se nechal přesvědčit, kývl a Blair vytáhl do boje. Do Iráku bylo postupně nasazeno 45 tisíc vojáků a 179 tam padlo. Po dlouhých pěti a půl letech intervence byla téměř všechna britská vojska z Iráku stažena. Zůstala jich tam jen stovka k ochraně ropných věží na jihu země.

Neúspěch klimatického summitu v Kodani vyvolává sice celou škálu emocí, jasně ale ukázal, že se z Číny stává skutečná supervelmoc.

Ještě v Kodani se Číně postavil americký senátor a někdejší neúspěšný prezidentský kandidát John Kerry: „Dělníci v USA nesmějí přijít o práci jen kvůli tomu, že Indie a Čína nechtějí spolupracovat na vytvoření systému, který by byl měřitelný, doložitelný a ověřitelný," prohlásil. Když prý je Západ v Kodani ochoten ochraňovat globální životní prostředí, tak klimatičtí hříšníci nebudou smět „zavalovat naše trhy svým zbožím vyrobeným s vysokým použitím uhlíku," zahřímal senátor a dodal, že „mluví jménem Spojených států".

Neúspěch kodaňského summitu může vést k tomu, že v dohledné době pod hladinou oceánů zmizí celé ostrovní státy. To by mohlo zamíchat kartami světové politiky a přispět k další izolaci Spojených států.

„Jste sami a v izolaci!" zvolal vítězoslavně v listopadu 2008 kubánský ministr zahraničí Felipe Perez Roque na adresu Bushovy vlády. Stalo se tak krátce před tím, než Valné shromáždění OSN hlasovalo o rezoluci vyzývající USA k ukončení embarga vůči Kubě. Jeho triumfální pocit byl oprávněný - od roku 1992 se o této otázce na půdě OSN hlasovalo už šestnáctkrát a podpora rezoluci za tuto dobu narostla z 59 států na prozatímních 185. USA ale rozhodně proti rezoluci nebyly samy, jak tvrdil kubánský ministr, neboť Washington ve štychu nenechaly jeho věrné opory: kromě Izraele tehdy hlasovalo proti také souostroví Palau, zatímco Marshallovy ostrovy a Mikronésie se hlasování zdržely.

Postup Magistrátu hlavního města Prahy při schvalování nového územního plánu je skandální a hraničí s cynickými úředními pokusy na lidech.

Oficiální veřejné projednání konceptu územního plánu obce Praha proběhlo koncem listopadu obvyklým úředním způsobem. Nejdříve byli po čtyři hodiny uspáváni hadi více či méně povedenými referáty zpracovatelů - a teprve když velká část veřejnosti odešla, mělo se diskutovat. Tiskový mluvčí magistrátu, který debatu moderoval, otevřeně prosazoval, aby mluvili jen jednotliví občánci o svých konkrétních připomínkách nebo námitkách. A aby je četli. Vůbec se mu nelíbilo, že by byly magistrátní koncept a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území komplexně či obecněji kritizovány. Tomu se nelze moc divit, protože principiální kritika je nebezpečnější.

Vytrhávat stránky ze starých knih je hanebné, ale dělá se to a je to výnosné. Jeden vytržený obrázek ze středověkého zpěvníku se minulý měsíc vydražil v londýnské aukční síni Sotheby´s za 17,5 milionu korun. Kupcem byl Středočeský kraj, kdo prodával, se neví.

„Prodejce je na aukcích tajný, takže nevíme, kde se dílo najednou vzalo," poznamenává náš přední odborník na středověké rukopisy Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny v Praze. Tajemstvím je zahaleno i to, kdo ilustrovanou stránku z knihy vyřízl. Zdeněk Uhlíř říká, že se to stalo už koncem 19. století. Kde se kresba více než sto let ukrývala, zůstává záhadou. Dokladem o její existenci byla pouze černobílá reprodukce, publikovaná v roce 1929.

Kdo by chtěl nějaké knižní unikáty vidět v Praze hned, má k tomu poslední příležitost. Už 10. ledna končí v Národní knihovně výstava rukopisů a vzácných tisků, které za staletí shromáždil řád premonstrátů v klášteře Teplá u Mariánských Lázní. Je to část z rozsáhlé sbírky knih, kterou řeholníci z Teplé věnovali za více méně symbolickou částku českému státu. Jde o 1200 rukopisných kodexů, dále 546 prvotisků a 746 paleotypů, což jsou tisky z let 1501 až 1550.

Nádhernou ilustraci středověké knihy získala na aukci galerie v Kutné Hoře. Na jinou knižní vzácnost českého původu jsme peníze nenašli, takže ji koupili Rakušané a vystavují ve Vídni.

Příkladem toho, že knižní skvosty českého původu, nabízené na zahraničních aukcích, ne vždy končívají doma, tam kde byly vytvořeny, je k vidění ve Vídni. V Národní knihovně rakouské metropole se až do konce ledna vystavuje ilustracemi bohatě zdobená legenda o životě a utrpení svatého Václava. Honosný renesanční rukopis z konce 16. století nabízel v roce 2007 k prodeji antikvariát Jörna Güntera v Hamburku.

Knižní ilustrace z kutnohorského zpěvníku zachycuje v mnoha podrobnostech běžný pracovní den města, přehledně zahrnuje všechny činnosti, související s těžbou stříbra, jeho zpracováním a výrobou mincí. V tom byl základ blahobytu bohatého a sebevědomého města. V době pořízení obrazu, koncem 15. století už ovšem město Kutná Hora mělo svůj největší rozkvět za sebou. Možná měl obraz kutnohorským občanům připomenout již poněkud zašlou slávu „stříbrného" města.

Rozsáhlá studie, napsaná původně pro časopis Slovenské divadlo, kde také vycházela v letech 1968-1970, není přitom jen sondou do dramatiky jedné kulturní epochy, se nachází na pomezí mezi teatrologií a literární vědou. Dílo navazuje na poněkud pozdně vyvolaný zájem akademiků o tvorbu barokního období. Zvláštní přínos této studie tkví, vedle jejího interdisciplinárního rozhraní, také v jejím sociologickém rozsahu. Málokterá práce, a u tohoto relativně vzdáleného období zvláště, dokáže zmapovat pohyb společnosti, její hodnoty a pohnutky.

Bývalý předseda Akademie věd, molekulární genetik prof. Václav Pačes obhajuje protesty vědců proti postupu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

S opravdovým bádáním se nedá na pár let přestat, než bude líp, vysvětluje prof. Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky

Za pět let se náklady na studium vysoké školy zvýšily na více než dvojnásobek. Tři čtvrtiny studentů si při studiu musejí přivydělávat.

Fantaskně bizarní, až nadreálný, může čtenáři připadat svět knihy Petra Koťátka, kterou vydává brněnské nakladatelství Druhé město a z níž přetiskujeme dvě kapitoly. Kniha se obrací zároveň k dospělým i dětským čtenářům, jak nasvědčují dvě předmluvy. Nakladatelská anotace říká, že kniha je... „O zálibách a zvycích žáka Tomáše Hlavsy; o tom, jak byl jedné noci zatčen; o jeho únosu do Wormsova světa; o tom, jak je snadné stát se koněm ve Wormsových stájích, vlkem v jeho lesích, keřem na jeho záhonu, patníkem při jeho cestách; o lidech, kterým se to přihodilo; o krutém Podkoním, tajemném Myslivci, šíleném Zahradníkovi, strašlivém Cestáři, o učitelce Majerové, o tlusté víle a dalších hrůzách; o tom, jak je těžké vrátit se z Wormsovy přírody do světa lidí. Tomáš a jeho přátelé se o to pokusili: takže přirozeně i o tom."