Literární noviny

Prvého mája uplynulo päť rokov odvtedy, čo sa Európska únia rozšírila o desať nových krajín. Vrátane Slovenska. A dnes neprejde deň, aby sa človek zo slovenských médií nedozvedel, že rozpad Európskej únie sa nezadržateľne blíži. Dovolím si k tejto téme pár poznámok.

Európska únia vznikla ako politická odpoveď na to, že v rokoch 1914 až 1945 zahynuli v európskych zákopoch, koncentračných táboroch, pracovných táboroch desiatky miliónov ľudí. Aj preto sa Európania dohodli nielen na ekonomickej integrácii, no predovšetkým na politickej. Ich vtedajší politici veľmi dobře vedeli, že žiadne investície a ekonomické záujmy nijakej vojne nikdy nezabránili, ale naopak majú tendenciu ich rozpútavať.

Kritika Severní Koreje kvůli jejím balistickým raketám staví Západ i OSN do situace, kdy se dostávají do rozporu s mezinárodním právem.

Krátce po poledni 23. ledna letošního roku odpálilo Japonsko takřka padesátimetrovou dvoustupňovou raketu, která vynesla na oběžnou dráhu družici a sedm dalších malých sond. Kromě několika vědců, kteří už se těší na nové údaje o skleníkových plynech na Zemi, to ale nikoho nezajímalo. Rada bezpečnosti OSN se nesešla, natož aby proti Japonsku vyhlašovala nějaké sankce.

Když se postaví proti sobě všechna pro a proti, nemá Evropa žádný racionální důvod angažovat se v předem prohrané americké  válce v Afghánistánu.

Na summitu NA TO ve Štrasburku na začátku dubna požádal prezident Barack Obama evropské spojence o další vojáky pro Afghánistán. Ti mu příliš ochotně vstříc nevyšli - pětašedesát mužů a dvě stíhačky F-16 přislíbené Belgií, dvanáct poradců a malý vojenský oddíl (nejspíš složený z vojenských policistů) pro afghánské volby, které se mají konat příští měsíc, spolu s početnějším francouzským kontingentem k nové, mnohonárodní evropské policejní jednotce, která již vyslala tři sta až čtyři sta mužů a žen za účelem posílení afghánského národního policejního sboru, zatím bez zjevného úspěchu.

Transformace postsovětského Ruska do dnešní podoby nemohla obejít jeho armádu. Ta se však jen těžko zbavuje své sovětské podstaty, a pokud ano, tak jen v omezené míře.

Ruské ozbrojené síly prošly několika reformami. Změnily se vnější znaky, jako prapory nebo uniformy. Délka vojenské služby se zkrátila na jeden rok, armáda přešla částečně na kontraktní režim. Avšak ani to nedokázalo potřebným způsobem pozvednout její prestiž a nepomohly ani četné výměny na postu ministra obrany či náčelníka generálního štábu.

Venkov se vylidňuje a mladí utíkají do měst za lepšími podmínkami? Jsou místa, kde je to přesně naopak. Co si ti lidé myslí?

„Osečná, na rozdíl od většiny menších sídel, se zvětšuje a mládne. V roce 2000 jsme měli 960 obyvatel, starých v průměru čtyřicet pět let. Nyní jich máme 1070 s věkovým průměrem asi třicet pět let, což je na malé město dobré," řekl mi starosta Jiří Hauzer, který je také předsedou mikroregionu Podralsko.

Malebná Osečná leží na půli cesty mezi Libercem a Stráží pod Ralskem, ve zvlněné krajině lesů a rybníků. Do médií se dostala minulý rok během protestů zelených proti možné těžbě uranového ložiska Osečná-Kotel. Všiml by si jinak městečka někdo?