Literární noviny

Projektu výtvarné skupiny Guma Guar s názvem Kolektivní identita se podařil skvělý výkon: ztrapnit pražskou radnici. A to dokonce hned dvakrát.

Pražská scéna DAMU Divadlo Disk uvedla nedávno českou premiéru slavného německého dramatika Mariuse von Mayenburga Turista. Inscenace je to příliš rozklížená i na poměry studentské scény.

Skalní pozitivisté tvrdí, že historikovi nepřísluší hodnotit, zvláště pokud jde o historické postavy a jejich činy, že se má snažit jenom je vysvětlit a pochopit.

Česká historická obec i naše rozvíjející se demokracie budou do budoucna postrádat osobnost profesora Jaroslava Mezníka, člověka neobyčejných kvalit. V následujícím textu na něj vzpomíná jeho blízký přítel z disentu Jan Šimsa. Zájemce o další informace o Jaroslavu Mezníkovi upozorňujeme na článek jeho žáka a kolegy, historika Martina Wihody v časopise Dějiny a současnost 1/2009.

Přes motivy oblaků a kamení a přeci „i pro oči a pro motýly“ vyrůstá malířské vyznání života a víry Ladislava Schovance.

Stejnojmenný kurátorský projekt Martina Horáka v Galerii města Blanska nechce být průřezovou prezentací současného umění; je polymorfní úvahou, která svým uspořádáním diváka brzy přesvědčí, že nevstupuje do španělské vesnice.

Pouze na DVD, nikoli v běžné distribuci, nabízí se českému divákovi ve snímku Beze mě šestero filmových podob Boba Dylana. Marně by však zápasil ten, kdo by se mezi nimi snažil hledat tu pravou. Neboť snímek Todda Haynese spíše, než aby vyprávěl o Bobu Dylanovi, jako by sděloval poznání neuchopitelnosti lidské identity v její celistvosti.

Připomínat si činy a myšlenky Prezidenta Osvoboditele je důležité stále, bez ohledu na různá výročí. Je záhodno tak ale činit přísně v kontextu doby. Právě o to se soustavně snaží profesor Dokulil. Zde se podrobněji zaměřil na Masarykovu úlohu v několika dějinných úsecích, pro uvědomění si podstaty české moderní historie stěžejních.

Masarykova dělnická akademie by měla být moderním spíše levicovým think-tankem. Už dlouhou dobu ale platí, že je think-tankem především neznámým. Minulosti a budoucnosti této organizace věnujeme dnešní spor.

V době konání výše zmiňované konference pobýval šéfredaktor tohoto listu na zahraniční cestě. Nabízíme vám tedy alespoň text zdravice, kterou jsme mohli jeho jménem během jednání konference přednést.

Součástí debaty o Českém údělu se začátkem prosince stalo i veřejnosti otevřené kolokvium pod názvem Osmašedesátý: uzavřená kapitola, nebo živá inspirace? Debata o Českém údělu 1968–2008.

Před rokem se na tomto místě šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka ptal, kdy v úrovni společenské debaty znovu dospějeme alespoň tam, kde jsme již byli v roce 1968. Otázka zůstává nadále platná. Po roční debatě snad ale můžeme formulovat konkrétnější otázky a úkoly.