Literární noviny

Příjmení Petrov je v ruských dálavách stejně časté jako Novák či Novotný v české kotlině. Jméno Stanislava Petrova by si měl však zapamatovat každý, komu je život drahý.

Americké vojenské námořnictvo představuje vojenský potenciál, který nemá na moři konkurenta, jenž by se mu svými parametry mohl alespoň přiblížit. A přesto, když Američané imitovali válku s Íránem v Perském zálivu, vojenská hra jim napověděla, že bez použití jaderných zbraní by bylo zničeno 16 válečných lodí včetně lodi letadlové, 20 křižníků a pět výsadkových lodí. Přitom by padlo na 20 000 vojáků. Poté by iránské vojenské síly měly možnost zlikvidovat zbytky americké 5. flotily, což by znamenalo jejich porážku.

Velké divadlo bylo založeno 28. března 1776. V tento den známý mecenáš a moskevský prokurátor kníže Petr Usurov obdržel nejvyšší povolení „vydržovat ... všelikého druhu divadelní představení". Budova, známá dnes jako Velké divadlo, byla vystavěna v roce 1856 podle projektu Alberta Kavose.

Od událostí 11/9 uplynulo deset let. Za tuto dobu byly shromážděny tisíce přímých a nepřímých důkazů o tom, že závěry, které světu prezentoval prezident Bush, neodpovídají  skutečnosti. Jejich výčet je dlouhý a poměrně známý, všimněme si proto několika okolností, které tehdejší tragédii předcházely a následovaly po ní.

Vánoce jsou specifickým svátkem, který má neopakovatelnou atmosféru. Je to doba klidu, míru a dobré pohody. Říká se, že o Vánocích jihnou i ti neotrlejší zločinci.

Tak hodnotil generální tajemník aliance Anders Fagh Rasmunssen summit NATO, který proběhl koncem minulého týdne v Lisabonu.

V Kábulu se 20. července konala devátá mezinárodní konference o Afghánistánu.

Když generál McChrystal loni převzal velení nad mezinárodními silami ISAF v Afghánistánu, americká administrativa a Kongres do něho vkládaly velké naděje.

Ruský prezident Medveděv se při návštěvě USA setkal s legendárním guvernérem Kalifornie Arnoldem Schwarzeneggerem, zajel do Silikonového údolí, jehož duplikát Rusko hodlá vybudovat ve Skolkovu u Moskvy, a pojedl s Barackem Obamou cheesburgery s hranolky ve fastfoodu v Arlingtonu.

Desátý summit Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) se minulý týden v Taškentu zabýval politickými, strategickými a ekonomickými otázkami. A atmosféra, na níž se nejvyšší představitelé Číny, Ruska, Kazachstánu, Kyrgyzie,Tádžikistánu a Uzbekistánu, sešli, byla dramatická, neboť v jednom ze zakládajících členů, Kyrgyzii, nebezpečně sílí plameny mezietnické války.

Manas slouží dvěma účelům: jako mezinárodní vzdušná brána do Kyrgystánu, ale zároveň i jako americká letecká základna, která hraje důležitou úlohu při zásobování amerických a spojeneckých vojsk v Afghánistánu.

Prezident Obama zaslal minulý týden americkému Senátu k ratifikaci Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní. Ještě před tím než prezidenti Obama a Medveděv v Praze stvrdili svými podpisy smlouvu START 3, bylo ale jasné, že ratifikační proces nebude lehkou záležitostí.

K další politické bouři na Ukrajině stačily dva podpisy - jejího prezidenta Janukovyče a ruského prezidenta Medveděva - pod smlouvou, která vrací Ukrajinu do ruské sféry vlivu. Dohoda prodlužuje pobyt ruské námořní flotily v ukrajinském Sevastopolu až do roku 2042, za což Moskva poskytne Kyjevu slevu na plyn ve výši 100 dolarů v případě, že cena za 1000 kubíků bude vyšší než 330 dolarů, a slevu 30 procent, pokud bude cena nižší.

Opozice v čele s expremiérkou Tymošenkovou a exprezidentem Juščenkem označila Janukovyčův podpis za protiústavní (což ale Ústavní soud odmítl) a dožadovali se prezidentova impeachmentu kvůli vlastizradě. Janukovyč ale mezitím nechal smlouvu v parlamentu ratifikovat, k čemuž mu stačila prostá většina dopředu jistých hlasů.

Vše se ještě snažila zablokovat Julia Tymošenková, která díky zkušenostem z oranžové revoluce znovu zručně organizovala protestní akce. Vyústily v potyčky před parlamentem a nakonec i v něm, kde se poprali samotní poslanci. Nálada v ulicích však revoluční kvas z roku 2004 už nepřipomíná, tím spíš, že ruský velvyslanec Michail Zurabov oznámil, že k ceně za pronájem základny ve výši 100 milionů dolarů přibudou ročně ještě téměř dvě miliardy v dodávkách plynu. Sliby snížení cen za plyn pro domácnosti, kterým za vlády Tymošenkové hrozil nárůst o celých 75 procent, většině Ukrajinců vzaly k účasti na demonstracích chuť.

Podpisem smlouvy Ukrajina fakticky vstupuje do strategického partnerství s Ruskem a zakotvuje ve sféře jeho vlivu. Janukovyč už dříve prohlásil, že členství ve vojenské alianci USA není na pořadu dne, a nynější smlouva s Ruskem by navíc měla Ukrajině znemožnit vstup do NATO, neboť jeho členy nemohou být země, na jejichž území se nacházejí cizí vojenské základny. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen však prohlásil, že smlouva „nebude mít vliv na perspektivní možnost vstupu do NATO", a spolupráce s Ukrajinou tedy bude nejspíš pokračovat.

Totéž platí i pro EU a USA. Eurokomisař Štefan Fülle potvrdil, že „přítomnost ruské flotily na Krymu do roku 2042 nebude mít vliv na eurointegraci Ukrajiny", a Washington vývoj označil za rozhodnutí dvou suverénních států. Západ tedy neučinil nic, co by mohlo Ukrajině zavřít cestu do jeho struktur, a smířil se zřejmě s tím, že tandem Juščenko - Tymošenková s přeorientováním Ukrajiny v dané etapě neuspěl. Tahanice o Ukrajinu budou ale zřejmě pokračovat, neboť její dnešní politická orientace je jen dočasná.

Smlouva s Ruskem poskytuje Ukrajině desetiletou slevu za plyn ve výši 40 miliard dolarů, což je suma, která Ukrajině opravdu může pomoci při hledání východisek z krize. Podle Janukovyče díky tomu dostanou hutnický, chemický a strojírenský průmysl nový impuls, zvýší se jejich konkurenceschopnost a nebudou se muset ani zvyšovat ceny za plyn pro občany. Ukrajinští politologové však upozorňují, že pokud se sociální situace v zemi do roka nezmění, ocitne se Janukovyč v potížích, tím spíš, že smlouva ještě více prohloubila rozpory ve společnosti rozdělené na prozápadní a proruskou část.

Důvod ke spokojenosti má ale rozhodně Moskva, neboť vyklizení sevastopolské námořní základny - mělo se tak stát do roku 2017 - pro ni bylo noční můrou. Nyní bude moci začít s modernizací základny a zpomalit tempo výstavby náhradní základny v Novorossijsku a v neposlední řadě i ujistit své evropské odběratele plynu, že v zimě už dodávky přes Ukrajinu přerušovány nebudou.

Záhadou ale dál zůstává otázka praktického využití sevastopolské základny. Může v ní kotvit na 380 lodí, ale tolik jich nemá ani celé ruské námořnictvo. Černomořská flotila je dnes navíc sbírkou lodního antikvariátu, neboť jen tři její lodě jsou mladší dvaceti let. V Černém moři navíc Rusku nic nehrozí, a tak je tamní flotila odsouzena do role jakési pobřežní hlídky. V případě nějakého konfliktu navíc nemá naději, že bude s to proplout Dardanelským průplavem, bude-li to v rozporu se zájmy Turecka a jeho spojenců. Z tohoto pohledu lze tance kolem základny vysvětlit jen snahou o zachování svého vlivu na Ukrajině, což však přijde ruské poplatníky setsakramentsky draho.

Stalo se. Smlouva o omezení strategických útočných zbraní START 2 byla stvrzena. Na podpisech Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva však nestačil uschnout inkoust a už se rozpoutala ostrá debata o smyslu, významu a podstatě smlouvy.

Islamisté vědomě vystavují ruským politikům bianko šek k utužení bezpečnostního režimu a zúžení prostoru pro uplatňování svobod a demokracie.

Zatáhnout zemi do války je nesmírně zodpovědná věc. V Británii veškerou tíhu této zodpovědnosti vzal na sebe Tony Blair, když v roce 2002 coby premiér předstoupil před parlament, aby získal souhlas s vysláním vojáků do války v Iráku kvůli svržení režimu Saddáma Husajna.

Irák tehdy označil za nepochybnou a zjevnou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a vojenský zásah po boku USA zdůvodnil hlavně neodkladnou nutností likvidovat hrozbu iráckých zbraní hromadného ničení, které prý irácká armáda byla schopna nasadit do 45 minut od vydání rozkazu. A možnost, že se tyto zbraně dostanou do rukou teroristům, podal jako potenciální hrozbu britskému lidu. Parlament se nechal přesvědčit, kývl a Blair vytáhl do boje. Do Iráku bylo postupně nasazeno 45 tisíc vojáků a 179 tam padlo. Po dlouhých pěti a půl letech intervence byla téměř všechna britská vojska z Iráku stažena. Zůstala jich tam jen stovka k ochraně ropných věží na jihu země.

Měsíc a pár dní nás dělí od Nového roku a také od otázky, zda se nebude opakovat plynová krize z loňska, kdy došlo k pozastavení dodávek ruského plynu do Evropy.

Co se od té doby změnilo? Především mezinárodní atmosféra. Americký prezident Barack Obama upustil od bushovské silové politiky a hned třikrát se sešel se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. Našli styčné body pro vzájemnou spolupráci, v důsledku čehož mezi USA a Ruskem došlo k určitému uvolnění. Lze jen doufat, že tato tendence bude mít trvalejší charakter, těžko však očekávat, že se tyto vztahy budou vyvíjet bezoblačně. Moskva asi sotva bez hořkosti přijala říjnové vystoupení amerického viceprezidenta Joe Bidena v Rumunsku, kde prohlásil, že USA považují sféry vlivu za koncepci z časů 19. století. Dal tím najevo, že Washington není ochoten akceptovat ruskou hegemonii v zemích bývalého SSSR, a navíc vyzval bývalé satelity Sovětského svazu, aby pomohli republikám bývalého SSSR, které nejsou součástí Ruské federace, svrhnout autoritářské režimy a ochránit jejich nezávislost.

Není pochyb o tom, že dolar je nemocen. Problém je v tom, že plní funkci nejen národní měny, ale i mezinárodní rezervy. Chřadne proto celý světový měnový systém.

Politici, ekonomové, finančníci, bankéři, teoretikové i praktici si lámou hlavy nad jeho diagnózou a léčebnými prostředky. Hlavní léčitel, prezident Obama, si na léčbu dolaru nechal od amerického Kongresu schválit 819 miliard dolarů, které mu umožnily odvést měnový systém od propasti. Tyto prostředky si americká vláda musí vypůjčit u Federální rezervní banky, která je de facto soukromým podnikem. U jeho zrodu stáli světoví bankéři jako Rockfeller, Morgan, Rottschild či baron Wartburg, kteří v roce 1913 v americkém Kongresu prosadili svůj zákon o federální rezervě. Vytvořili si tak odrazový můstek pro vybudování důmyslného vysavače peněz z Ameriky a posléze z celého světa, když se jim či jejich potomkům podařilo v roce 1944 prosadit Brettonwoodský měnový systém a v roce 1971 odpoutáním americké měny od zlata uzákonit papírový dolar jako světovou rezervní měnu. Tento systém umožňuje Americe žít na dluh a dluhovou zátěž řešit na úkor celého světa, neboť není nikoho, kdo by dolarové emise kontroloval. Nemoc, kterou dolar trpí, je chronická, protože ti, kdož ze zákulisí řídí její průběh, nemají na konečném uzdravení zájem. Dlouhodobá léčba totiž přináší nejen bájeslovné zisky, ale zejména v období krizí posiluje i zákulisní koncentraci moci.

Obamovo rozhodnutí v případě protiraketové obrany bylo uváženým krokem politika, který zvažuje pohyb na šachovnici světové politiky na několik tahů dopředu v několika variantách.

Osm let trvající okupace Afghánistánu ukazuje marnost úsilí Západu v této zemi. Tato bezvýchodná válka připravuje Baracka Obamu o podporu Demokratické strany a hrozí přerůst v jeho „Vietnam".

Bývalý americký prezident Ronald Reagan svého času vyzval: „Učiňme Rusům z Afghánistánu jejich Vietnam!" Povedlo se. Mudžáhidové dostali prostřednictvím Pákistánu výcvik, výzbroj, žold a sofistikovanou pomoc, kterou dodaly hlavně CIA a Saúdská Arábie. Když v Afghánistánu během deseti let položilo životy téměř 14 tisíc sovětských vojáků, expediční jednotky odsály z kolabující sovětské ekonomiky 70 miliard dolarů a žádoucí výsledek byl přesto v nedohlednu, Michail Gorbačov pochopil, že tento boj se vyhrát nedá a vojska z Afghánistánu odvolal.