Literární noviny

Pokud sociální demokracie propadne nesvornosti, odneseme to všichni.

Zastupitelská demokracie - mladí budou zastupovat členy Zemanovy vlády, kteří se už do parlamentu nechystají.

V sobotu 17. října musely bouchat na Jánském vršku zátky od šampaňského až pozdě do noci. Rodí se nová politická strana. Strana, která nemůže sice v žádném případě ohrozit pravici, může však poměrně snadno oslabit a dále roztříštit levici. Novou stranu zaštítili svým jménem Miroslav Šlouf i Miloš Zeman. Ten také hned oznámil, které voliče chce strana oslovit. Na prvém místě sociální demokracie. Podobně jako se Kalouskova TOP 09 zaměřila na nespokojené lidovce a část sympatizantů ODS, bude Šloufova a Zemanova strana lovit hlasy nalevo.

Nová kniha ekonoma Miloše Picka nabízí soubor analýz toho, kde se vzalo a jak se na nás podepsalo dvacet let neoliberalismu.

Bilancování dvaceti let porevolučního vývoje je v plném proudu. Ti jednodušší mezi námi začínají i uzavírají své vlastní bilancování zvoláním, že dnes už nemusejí stát fronty na banány. Schopnost posuzovat situaci podle toho, kolik banánů mám právě na dosah, jsme nepochybně převzali od svých opičích prapředků. Chceme-li se od nich odlišit ještě výrazněji, měli bychom být schopni hlubšího posouzení.

Bylo by to možno považovat z jeho strany za určitou nezdvořilost, pokud by se to netýkalo člověka, který vystupuje vždy tak vychovaně a uhlazeně. Jedná se tedy patrně jen o jakési přehlédnutí, píše Jan Keller v reakci na otevřený dopis předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky.

Těsně předtím, než se lidé rozjeli na dovolenou, přinesly dvě naše nezávislé agentury překvapivé výsledky ohledně preferencí Kalouskovy nejnovější politické strany. Bylo to snad vůbec poprvé v dějinách, kdy byla tak značná pozornost věnována straně, která zatím ještě ani pořádně nevznikla, o jejímž programu nebylo prakticky nic známo a jejíž kandidáti do voleb - s výjimkou Karla Schwarzenberga - nebyli ještě veřejnosti známi.

Přesto obě agentury zjistily, že se jedná o stranu mimořádně populární. Podle prvého z průzkumu by volbu TOP 09 nevylučovalo 39 procent lidí, tedy vyšší procento voličů, než kolik jich odevzdává své hlasy ODS či sociální demokracii. Lidé odpovídali na zcela korektní otázku, a sice, zda by straně ve volbách odevzdali svůj hlas. Měli přitom pět možností: určitě ano (3%), spíše ano (9%), možná (27%), spíše ne (33%) a určitě ne (28).

Záhy po sečtení hlasů při volbách do Evropského parlamentu expremiér Topolánek pochopil, že má poslední, dost možná historickou šanci zmobilizovat veškerou pravici do boje proti komunistům. Pokud propásne tuto příležitost, dějiny mu již novou nedají.

Komunisté, kteří ztrácejí již několik voleb po sobě, přišli o dva další mandáty ve srovnání s posledními volbami do Bruselu. Při zhruba čtvrtinové volební účasti a při již tradičně plném nasazení svých voličů získali něco málo přes 14 procent hlasů. To muselo Mirka Topolánka v hloubi duše ranit. Znamená to totiž, že pokud se podzimních voleb zúčastní něco kolem 70 % voličů (to není nereálný předpoklad), mohou komunisté  poprvé za posledních dvacet let propadnout až někam pod deset procent. Není to od nich ani trochu hezké, ale oni jsou schopni to Mirkovi Topolánkovi udělat. Modrý předseda nebude pak už moci oslovovat menší politické strany, nejrůznější sdružení, občanské iniciativy a neziskové organizace, aby se jako jeden muž sjednotili a vyrazili pravou nohou za vlajkonošem v podobě ODS a jejího programu.

Když po dlouhé agónii padla vláda Mirka Topolánka, byli jsme přesvědčováni, že pro celou Evropu je to velké překvapení a obrovská rána. Evropa prý s velkým znepokojením sleduje, co se u nás děje. Představme si na chvíli, že tyto řeči byly pravdivé. V tom případě obrovsky vynikne kontrast mezi živým zájmem Evropy o nás a naprostým nezájmem nás o Evropu. Vždyť jen pár dnů před volbami do Evropského parlamentu, je téma Evropy tím posledním, čím naše země žije. Jsme svědky všeho možného, jen ne toho, že by jednotlivé politické strany precizovaly svůj vztah ke sjednocování Evropy. Politici se netrumfují v tom, který z nich podá přesvědčivější výklad předností a slabin Lisabonské smlouvy. Evropské volby jsme pojali jen jako vhodnou příležitost k vyřizování vlastních účtů. Mají pro nás v zásadě trojí význam.

Minulý týden se v Parlamentu odehrálo komické představení v českých podání politických elit. Tím to však zdaleka není vyřízeno: vážné časy teprve nastávají.

Kdybych se znovu narodil, chtěl bych být ekonomem. A to ne ledajakým. Chtěl bych být ekonomem neoliberálním. Které jiné povolání má tu výhodu, že člověk nemusí absolutně nic dělat a všichni si ho váží? Kdybych se znovu narodil, chtěl bych být ekonomem. A to ne ledajakým. Chtěl bych být ekonomem neoliberálním. Které jiné povolání má tu výhodu, že člověk nemusí absolutně nic dělat a všichni si ho váží?

Minulý týden se v Parlamentu odehrálo komické představení českých politických elit. Tím to však zdaleka není vyřízeno: vážné časy teprve nastávají.

Česká televize dostala dobrý nápad, když nám v úterý odpoledne poskytla svůj pětihodinový přímý přenos. Redakce zábavných pořadů měla mimořádně šťastnou ruku a nabídla pořad o tom, jak padá Topolánkova vláda.

Nesoulad v komunikaci s vedením Strany zelených ústí v exkomunikaci některých členů.

Vlády Spojených států dokázaly zemi prudce zadlužovat, přestože jejich sociální systém připomíná spíš rozvojové země.

Náš přední deník neříká čtenářům o výhodnosti rovné daně zdaleka všechno.

Kdybych se znovu narodil, chtěl bych být ekonomem. A to ne ledajakým. Chtěl bych být ekonomem neoliberálním. Které jiné povolání má tu výhodu, že člověk nemusí absolutně nic dělat a všichni si ho váží?

Pouhý den poté, co stovka předních světových oceánologů ve svém prohlášení z Monaka konstatovala, že globální klimatické změny působí dramaticky na životní podmínky v mořích a oceánech, konstatoval v Davosu český prezident, že globální oteplování neexistuje.