Literární noviny

Premiér Jan Fischer se skutečně nechová jako tuctový politik. Jeho přístup je často velmi neortodoxní. Třeba úplně změnil systém výběru členů Rady pro vědu, výzkum a inovace (RVVI). Doposud bylo zvykem, že členové této rady, poradního orgánu vlády, byli nominováni neznámo kým, vybráni neznámo jak a poté jmenováni premiérovým rozhodnutím.

Šéf baletu Státní opery Praha Pavel Ďumbala buduje cíleně špičkový soubor a rozhodně jej nešetří. Zve si k tomu i evropsky uznávané choreografy. Jedním z nich je i maďarský choreograf Youri Vàmos, který tentokrát přenesl z Düsseldorfu do Státní opery úpravu baletu Spící krasavice. Předělal ji k obrazu svému, takže na scéně se odehrává naprosto jiný příběh, než jaký zhudebnil Petr Iljič Čajkovskij.

Široce publikovaná (pseudo)analýza Jiřího Schwarze se snaží zdiskreditovat akreditační komisi. Někomu se nehodí její nezávislost.

Ještě před týdnem to vypadalo, že se konečně státní maturity spustí. Jenomže už to tak zase nevypadá...

Státní maturity se stávají evergreenem české politiky stejně jako důchodová reforma nebo úspory ve zdravotnictví. Jejich případné rušení nebo odkládání - obzvláště před volbami - už patří k folklóru české politické scény. Poslanecká tvořivost ovšem není zadarmo. Od roku 2000 do konce roku 2009 přišla příprava státních maturit na bratru 342 milionů korun. A to v této tučné sumě nejsou započítány náklady na provoz centra CERMAT, které je příspěvkovou organizací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na letošní a příští rok se počítá s dalšími 285 miliony. Za deset let jsme tedy vydali na přípravu maturit každý rok přibližně 50 milionů, přičemž třetina této částky jde z evropských fondů. Stojí to vůbec za to?

Ještě ne dvacetiletý Petr Pospěch za svůj mladý život nafotil už 150 000 snímků. Jeden z nich - skákající milimetrová larva hmyzu po listu banánovníku - získal mezi snímky z 94 zemí světa první cenu na mezinárodní soutěži organizované Přírodovědným muzeem v Londýně a časopisem BBC Divoká zvěř. Petr pořídil vítězný snímek na Nové Guinei, kam se dostal díky spolupráci s Parazitologickým ústavem AV ČR v rámci projektu Otevřená věda.

Málokdo si uvědomuje všechny překážky, které musejí překonat zdravotně handicapovaní studenti. Jejich nelehký osud se jim nově pokouší usnadnit také iniciativa Škola bez bariér.

Naši vědci se podílejí na jednom z nejfantastičtějších experimentů naší doby

Lékaři hledají stálé nové možnosti, jak pomoci pacientům s ischemickou chorobou dolních končetin.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvování nohou. Patří do skupiny chorob, jejichž hlavní příčinou je ateroskleróza nebo jinak také „kornatění" tepen. Uvnitř tepny se vytváří tukové pláty, které omezují přirozený tok krve. Nedokrvení, neboli ischémie končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce zcela uzavřou. Je doprovodnou nemocí těžkého diabetu.

V Praze jednal jeden z nejvyšších důstojníků amerického vojenského námořnictva. Na zemi, která nemá moře a kde na křižnících naposledy sloužili naši pradědové, je to jistě s podivem. Kontraadmirál Nevin P. Carr Jr. je však náčelníkem námořního výzkumu. Vládne rozpočtem jeden a půl miliardy dolarů, a tak si ho předchází kdekdo, od nejslavnějších univerzit až po malé spinoffy, od velkých nadnárodních koncernů až po malá eseróčka. V Praze by chtěl otevřít regionální technologickou kancelář, která by sloužila pro celou oblast střední Evropy. Vyhledávala by nové myšlenky a objevy, zadávala cílené zakázky a využívala vědeckého potenciálu České republiky i ostatních zemí našeho regionu. Byla by to teprve pátá taková kancelář US Naval Research na světě, po Londýně, Tokiu, Singapuru a Santiagu de Chile. V době našeho napjatého státního rozpočtu a potíží s financováním vědy a výzkumu je to zpráva, která zaujme.

Za pět let se náklady na studium vysoké školy zvýšily na více než dvojnásobek. Tři čtvrtiny studentů si při studiu musejí přivydělávat.

Věra Skalická, koordinátorka projektu na ZŠ Karla IV. Nový Bydžov

Pokud děti ze Základní školy Karla IV., které nikdo v Novém Bydžově neřekne jinak než Karlovka, chtějí dělat opičky, mají k tomu zvláštní příležitost. V přízemí školy se nachází Přírodovědné centrum, kde na ně juká tamarín pinčí vedle tamarína bělohubého, kosman bělovousý i kosman zakrslý. Kdo zná kosmany nebo tamaríny, musí přiznat, že to jsou opičky, které si vás získají na první pohled. Kousek od nich překřikuje pana školníka Karlík, což není nikdo jiný než fešný amazoňan oranžovokřídlý. Aspoň, že ty ještěrky, varani, hadi i akvarijní rybičky moc hluku nenadělají. Přírodovědné centrum chová 40 druhů zvířat a slouží v souladu s koncepcí školy k environmentální a ekologické výchově. Karlovka má totiž titul Mezinárodní ekoškola, kterou uděluje od roku 1994 nadace pro environmentální výchovu FEE ( Foundation for Enviromental Education).

Jihomoravští sadaři protestují proti nízkým výkupním cenám pomerančů! Ministerstvo schválilo novou lékovou vyhlášku, která mimo jiné zavedla i plnou úhradu antimalarických léků, aby se podařilo zastavit epidemii malárie, která se rozmáhá v jižních okresech České republiky.

Největší problém, který brzdí rozvoj vodíkové ekonomiky je jeho skladování. Zdá se, že američtí vědci našli řešení.

Vodík může být řešením většiny energetických problémů současného světa: mohl by nahradit ropu, až vyschnou její zásoby, lze v něj přeměňovat výkon solárních i jiných elektráren v obdobích, kdy pro něj není jiné využití. Lze jím pohánět motory aut. Jeho spalování zanechává podstatně méně škodlivých emisí, protože jeho hlavním produktem je voda. Vodík má ovšem i záporné stránky. Jednak jsou současné metody jeho výroby drahé, především ale zatím není známá metoda bezpečného a zároveň levného skladování.

Na svém zasedání minulý týden vláda neschválila nový Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ten se nelíbil ani Akademii věd, ani Ministerstvu průmyslu a obchodu. Každému z jiného důvodu.

V poslední době jsme opakovaně svědky nepříliš promyšlených úvah o budoucnosti vzdělání a vědy v České republice. Političtí představitelé jsou vystaveni tvrdému lobbingu, jehož účelem je snaha o podřízení vědy a vzdělávání komerčním principům. Společenský přínos vědy a vzdělávání je redukován výhradně na to, jak se podílí na přímém inovačním transferu a na komercializaci jejich výstupů. Ruku v ruce s tímto postojem jde i financování vědy a výzkumu vůbec, kde se značná část prostředků přesouvá na aplikovaný výzkum. V tom jsme světové unikum. U nás bude stát financovat podnikům aplikovaný výzkum a inovace, všude jinde na světě naopak firmy sponzorují výzkum a vývoj. Řada amerických firem prostřednictvím svých nadací financuje i základní výzkum.

Studentské stávky otřásají Řeckem takřka permanentně. Když nestávkují vysokoškoláci, kteří nevidí po obdržení diplomu žádnou perspektivu a jsou nuceni přijímat podřadná místa, neodpovídající jejich kvalifikaci, tak jsou ve stávce středoškoláci, kterým se nelíbí reforma středních škol a jejich hluboké podfinancování.

Profesor Josef Koutecký obdržel Národní cenu Česká hlava za svou průkopnickou práci v dětské onkologii. Za život mu vděčí tisíce dětí.

Je málo lékařů v České republice, kteří jsou tak známi jako Josef Koutecký.  Jeho osobnost je spojená především s dětskou onkologií, velmi mladým lékařským oborem, který u nás profesor Koutecký v polovině šedesátých let minulého století zakládal. V té době byla úmrtnost onkologických dětských pacientů prakticky stoprocentní. Podařilo se zachránit okolo tří procent nemocných dětí. Pacienti byli léčeni výhradně chirurgicky. Josef Koutecký vypracoval celou řadu nových léčebných postupů, které nemoc léčily komplexně. Z původní kliniky dětské chirurgie vybudoval kliniku dětské onkologie a v roce 1983 se stal jejím přednostou a o čtyři roky později byl prezidentem republiky jmenován prvním československým profesorem onkologie.

Evropské komisi se podařil husarský kousek. Přivedla ke spolupráci na společném farmaceutickém výzkumu většinu doposud konkurenčních farmaceutických firem. Odstartovala IMI.

Svět je v knižní válce. Podle nakladatelů a ochránců autorských práv hrozí privatizace literatury a tím i jedné významné části kulturní ho dědictví lidstva. Jako rudý hadr na býka na ně působí projekt společnosti Google na digitalizaci knižního fondu. K žalobě některých amerických nakladatelství se připojila nakladatelství z Německa, Francie, Itálie, Španělska a Japonska. Svou polívčičku si přihřál i Amazon a Microsoft. Obviňují Google, že nerespektuje Bernskou konvenci o autorských právech a že si vytváří monopol na knihy, u nichž nejsou dědici těchto práv.  Přitom s americkými nakladateli a autory se Google víceméně dohodl. Nabídl jim 125 milionů dolarů a vytvoření registru, který by umožňoval identifikovat a odměnit držitele autorských práv. Došlo navzájem i k dohodě o rozdělení dividend s tím, že by si Google ponechal jednu třetinu a držitelé autorských práv by dostali dvě třetiny v případě, že by došlo k prodeji díla přes internet prostřednictvím Googlu.

Na Bakalově nábřeží v Brně je jedna mimořádná škola, o které se mluví nejen po celé Moravě, ale doslova po celé Evropě. Bakalka.

Vysokoškolští studenti opět stávkují a obsazují univerzity, jen o dvě stě kilometrů jižněji. Heslo zní: Žádné překážky, žádná omezení, žádné školné a žádný neoliberální vzdělávací systém!