Co mají společného odkaliště Ušák, Maxipes Fík a občané Mikronésie? Za vším je plánovaná modernizace elektrárny Prunéřov.
Modrá značka vede nejbizarnější turistickou trasou, jakou si milovník české krajiny může představit. Turistický rozcestník je přímo pod komínem elektrárny Prunéřov a modrá šipka míří k odkališti popílku Ušák, vzdálenému dva kilometry. Zabloudit nelze, plot kolem elektrárny je spolehlivým navigátorem po celé trase.
Turista s brýlemi musí na pouti průmyslovou krajinou severočeského Podkrušnohoří řešit specifický problém. Dvakrát je nutné otřít zaprášená skla a není to sopečný prach z islandského vulkánu, co v tomto případě zneprůhledňuje brýle.
Elektrárna ročně vypustí do vzduchu impozantních 908 tun tuhých znečišťujících látek, jinak řečeno prachu. Zároveň se do ovzduší dostane 16 tisíc tun oxidu síry a bezmála 19 tisíc tun oxidů dusíku za rok. Čísla uvádí Posudek o vlivu záměru Komplexní obnova elektrárny Prunéřov na životní prostředí. Ze stejného zdroje vyplývá, že v množství vypouštěných škodlivin je Prunéřov „nejšpinavější" hnědouhelnou elektrárnou společnosti ČEZ. V případě modernizace, k níž se ČEZ chystá, by se množství nečistot, vypouštěných z Prunéřova do vzduchu, snížilo o polovinu.
Odkaliště Ušák, kam se léta dopravoval elektrárenský popílek, je smutnou tečkou krátké trasy po stopách hnědouhelné energetiky v Čechách. Tady už není ani plot, který by divoké zvěři zabránil v přístupu do nedozírné bažiny černé mazlavé hmoty. Lze si domyslet, jak to tu vypadá v horkých letních dnech, když nad Ušákem zavane vítr.
Jaroslava Honová z Ministerstva životního prostředí chce, aby elektrárna zajistila na Ušáku nepřetržité měření polétavého prachu, výsledky poskytovala obcím a jejich prostřednictvím i veřejnosti. Další podmínkou je, že se po modernizaci budou popeloviny zpracovávat tzv. suchou cestou, takže by už nekončily na Ušáku.
Krátká cesta, mnoho k vidění
„Co byste tam viděli," odbyl nás do telefonu mluvčí ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp, když jsme před cestou do Prunéřova žádali o prohlídku elektrárny. A tak jsme trasu od komína k odkališti absolvovali bez odborného výkladu ČEZ.
Nejucelenější informace o chystané modernizaci Prunéřova shromáždila agentura Cenia, která zpracovává statistická data pro Ministerstvo životního prostředí. Z těchto podkladů jsme čerpali také my. Předpokládá se, že modernizovat se bude novější část elektrárny Prunéřov II, zatímco starší část Prunéřov I se pak odstaví a zlikviduje. Nová část má být uvedena do provozu v roce 2014.
Háček je v tom, že investiční akce dosud nemá souhlas Ministerstva životního prostředí. Spor se vede o tepelnou účinnost zrekonstruované elektrárny a množství vypouštěných skleníkových plynů. Ty sice lidskému zdraví neškodí, ale přispívají ke globálnímu oteplení. Zájem o Prunéřov zvýšil koncem minulého roku ostrovní stát Mikronésie, jehož představitelé spojili rekonstrukci naší elektrárny se svou budoucí existencí.
Mikronésané vyslovili obavu, že globální oteplení zvýší hladinu oceánu, takže jejich ostrovy zmizí pod vodou. Faktem je, Česká republika se na světové produkci skleníkových plynů podílí 0,3 procenta, jak vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu, uvedených v informačním panelu ke klimatické změně.
Zdroj z Ministerstva životního prostředí prozradil Literárním novinám důležitou podrobnost. Ať už ministerstvo souhlas vydá nebo ne, konečné a rozhodující slovo bude mít stavební úřad v Kadani. Jen na něm záleží, zda bude stavební povolení vydáno, nebo ne. Pak už by ČEZ mohl stavět leda načerno a dodatečně vše legalizovat, jak to udělal jiný investor v případě výstavby nákupního střediska Carefour v Edenu v Praze přímo pod okny Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo sice tehdy s výstavbou nesouhlasilo, ale nic nezmohlo.
Vítr vane od Prunéřova
Kadaň je na české poměry velmi čisté a úpravné město, což by mohlo být s podivem vzhledem k tomu, že k elektrárně Prunéřov jsou to vzdušnou čarou jen tři kilometry. Ve stejné vzdálenosti, ale v jiném směru, se tyčí komíny další hnědouhelné elektrárny - Tušimic, v jejíž jedné části už modernizace probíhá.
Tušimická rekonstrukce vzduch v Kadani zlepší jen okrajově. „Převládající směr větru vane od Prunéřova," vysvětluje starosta Kadaně Jiří Kulhánek. První otázka, která napadne každého, kdo poprvé uvidí skvěle opravené památky středověkého města i jeho uklizené ulice je, kolik na to přispěl ČEZ jako kompenzaci za elektrárenské komíny.
„Letos nám ČEZ slíbil 150 tisíc korun. Má to být příspěvek na oslavy Mezinárodního dne dětí," říká starosta. V minulosti to bývalo mnohem víc. ČEZ ročně dával 60 až 80 milionů korun za to, že měl úložiště popílku na katastru města. To ale před osmi lety skončilo. Opravené náměstí však za peníze ČEZ nevzniklo.
„V roce 1990 byly historické domy na náměstí v žalostném stavu. Podepíraly je trámy a stropy v nich se propadaly. Dnešní kouzlo spočívá v tom, že jsme tehdy domy prodali občanům za polovinu odhadní ceny, lidé se ovšem museli zavázat, že je zrekonstruují. Tento závazek jsme na nich důsledně vymáhali," uvedl starosta Kulhánek. Bojí se, že diskuse nad technickými parametry elektrárny modernizaci oddálí, takže se životní prostředí města nezlepší a odradí to turisty od návštěvy.
Turistickou atrakcí města, jehož maskotem je Maxipes Fík, jsou každoroční oslavy narozenin oblíbeného hrdiny dětských televizních večerníčků. Slavný pohádkový pes je totiž zdejším čestným rodákem. Autor vyprávění o Fíkovi, spisovatel Rudolf Čechura, žil v padesátých letech v Ahníkově u Kadaně, nyní již neexistující obci, zbořené kvůli těžbě hnědého uhlí. Vztah ke Kadani má i herec Josef Dvořák, který pohádky o Fíkovi v televizi namluvil. V ochotnickém divadle v Kadani začala Dvořákova herecká dráha.
Kadaň má vzorně opravený hrad, dalším magnetem pro ctitele památek je muzeum ve zdejším klášteře s unikátní sbírkou polodrahokamů, které se v okolí města dříve těžily. Bývalý učitel dějepisu Kulhánek připomíná, že jsou to ty samé kameny, jimiž je vyzdobena kaple sv. Václava ve svatovítské katedrále v Praze na Hradě.
Místní jsou pro každé zlepšení
Zdá se, že v samotné Kadani odpor proti současnému typu navrhované rekonstrukce nehrozí. Když se tu koncem loňského roku veřejně projednávala, nikdo ze starostů okolních obcí nevznesl námitky. Jedním z důvodů je fakt, že rekonstrukce Prunéřova by měla zaměstnat 1600 lidí. Pro region s vysokou nezaměstnaností je to naděje na vytvoření nových pracovních míst, byť na přechodnou dobu, jak doufá starosta obce Výsluní Milan Hladík. V obci žije od roku 1972 a pamatuje doby, kdy z oblohy padal černý sníh.
„Teď už je sníh bílý a v lese jsou zase vidět mravenci, což dřív nebývalo. I když stav ovzduší ještě není ideální, my budeme vděční za každé zlepšení," říká. Po létech vylidňování se do obce už stěhují obyvatelé odjinud, vzniklo tu sedm nových domů, na dalších šest jsou projekty. Starosta se bojí, aby si to zájemci o nové bydlení nerozmysleli.