Muž, který za své idoly považuje Stalina a Beriju, se zase jednou pokusil naklonit si vlastní obyvatelstvo i Západ.
Kainovo znamení mizery a bratrovraha si mnohdy odnášejí lidé z médií. Naposledy - nikoliv úplně neprávem - činovníci gruzínské televize Imedi, kteří „znepříjemnili" život nejen svým krajanům. Na podkladu očividně letních záběrů vojenských kolon či táborů vyhlásili, že do drahé vlasti, jako před dvěma lety, vpadly jednotky Ruské federace a odstranily hlavu státu, přičemž pro nás je zajímavé, že se v těchto smyšlených záběrech mihl i reálný český velvyslanec v Gruzii. Propukla panika - lidé prchali na venkov, mnozí vykupovali obchody, někteří se hotovili k obraně. Leč o klasickou poplašnou zprávu prý nešlo, neboť součástí „zpravodajské relace" bylo upozornění na fiktivnost předkládaných informací.
Podstatným se nejspíš stalo, že si netoliko tamější mediokracie potvrdila svůj vliv, neboť (spolu)občané skutečně propadali panice a zpravodajský semtex, beztvarý i výbušný, přejaly také mnohé ruské sdělovací prostředky. Od nich jiné, po celém světě, což byl pravděpodobně jeden z klíčových záměrů projektu. Svým způsobem to tedy byl naprostý úspěch. Snad trochu laciný, ne-li zbabělý, pracující s živou vzpomínkou na smrtonosné boje při moskevském „blitzkriegu", leč sukces to byl.
Přitom neběželo o nijak nový nápad v oblasti masové manipulace, ale výhradně - jako už mnohokrát předtím - o nápodobu projektu geniálního britského všeuměla Orsona Wellese, hlavního autora těsně předválečné rozhlasové dramatizace sci-fi románu Válka světů z pera Herberta G. Wellese, po němž se v New Yorku strhla panika. Tento triumf elektronického média následně ironizoval totalitární arcivládce davů Adolf Hitler, když zlehčoval zdravý rozum země věřící v atak mimozemšťanů...
Welles se proslavil ještě minimálně jedním majstrštykem, na nějž bylo nyní v Gruzii nepřímo též odkázáno. Natočil film Občan Kane, odborníky považovaný za vrchol filmového kumštu. Snímek pojednával o vlastníkovi mediálního trustu, který zneužíval svého vlivu, což vedlo k novosvětskému „bojkotu" inkriminovaného díla, neboť jeden americký magnát byl sdostatek paranoidní, aby se v hlavní postavě poznal.
Nicméně ohledně kavkazské virtuální reality, po níž se mnozí museli cítit jako po tuctu „gruzíňáků", nemusí - a také asi nejde - výhradně o nevkus vedení televizní stanice. Kanál (zde se hodí pracovat též s druhým významem slova) je údajně kontrolován protiruským prezidentem s klesající popularitou, Michailem Saakašvilim, tedy oblíbencem Západu, přesněji USA, jemuž by mobilizace obyvatelstva kolem vůdce či znovu nakloněné zahraniční mínění mohlo hodně pomoci.
Kremelské elity zase předáka tzv. revoluce růží prohlašují za hlupáka a šílence, kvůli čemuž znovu vytáhly bizarní záběry, na nichž je hlava Gruzie zachycena, jak zuřivě cumlá svou kravatu. Rovněž z jejich strany může jít o druh propagandy, leč nesporným zůstává, že tento „demokrátor", masivně vyzbrojovaný především Spojenými státy, označil za své zářné politické vzory rodáky Stalina a Beriju. Třeba je to nakonec jen nevinná loutka (není divu, jestliže u nás jeho neprozíravou politiku vehementně obhajoval například senátor Alexandr Vondra), jelikož, když dal před dvěma lety povel ke katastrofálnímu úderu na Abcházii či Jižní Osetii, v Novém světě vrcholil boj o Bílý dům. A republikáni strašili jakýmsi oživením geopolitiky Sovětského svazu, novou studenou válkou...
Autor je historik a politolog.
-
|2010-04-14 20:06:36 Jitka BartošováVelmi osvěžující článek ... "divný " prezident Saakašvili, jak jsme tušili všichni, kromě Topolánkovy vlády ... žužlající kravatu... nedávno ještě důvěryhodný spojenec Bushovy Ameriky, polského prezidenta a české liberální pravice... který před měsícem(?) cítil potřebu obšťastnit našeho Václava Havla státním vyznamenáním(!).... naštěstí k tomu nedošlo.... Blahopřeji.... "Státník" udržující své občany ve střehu vylhaným zpravodajstvím. Co kdyby... :) Život umí napsat nejabsurdnější příběhy. Poněkud znepokojivé je, že v nich figurujeme též my.