Těžko zvolit lepšího interpreta pro četbu novely Vladimíra Körnera Údolí včel než Jana Kačera. Ve známém filmu Františka Vláčela z roku 1967, jenž vznikal podle prapředlohy této prózy (scénář vznik o několik let dříve než kniha, která vyšla v Melantrichu roku 1978), hrál Kačer jednu z ústředních postav - a hrál ji skvěle.
„Pro mě to byla zlomová zkušenost," vzpomíná herec po letech. „V té době jsem začal uvažovat o tom, co je to filmové herectví a herectví vůbec - a tahle role svým rozsahem a hlavně obsahem mě přivedla k tomu, že jsem svoje přístupy k herectví přehodnotil."
Filmová role a čtení knihy ovšem vyžadují odlišný přístup. „Byla to pro mě zvláštní zkušenost," uvádí Kačer. „Četl jsem text, který jsem samozřejmě doslovně neznal, ale znal jsem jeho vnitřní obsah. Chtěl a musel jsem to dělat jinak, než film, ale ty filmové příběhy jsem měl neustále před očima, což je velká pomoc. Když cokoliv čtete, musíte si příběh vybavovat, připravit se na to, co budete číst. Já jsem se ale najednou ocitl ve světě, kde jsem před třiceti lety byl."
Režisér (a dlouholetý dramaturg supraphonských nahrávek mluveného slova) Jiří Tušl zvolil velmi prostou zvukovou podobu, která vystačí s jedním hlasem a několika zvuky - v tom připomíná i vnitřní touhu Armina von Heide, dosáhnout nejvyšší míru čistoty.
Supraphon nyní nabízí 120 titulů mluveného slova. V loňském roce začal vydávat edici Audioknihy (do níž patří i Údolí včel), jejichž poznávacím znakem je papírkový přebal. Řada obsáhla už 15 nahrávek - nejúspěšnější byly Povídky Zdeňka Svěráka (čtené autorem, Libuší Šafránkovou a Danielou Kolářovou). Nahrávka Tajemství Velkého Vonta letos uzavře trilogii dramatizací knih o Rychlých špípech Jaroslava Foglara. Chystá se i nahrávka knihy Michaela Viewegha. Supraphonská dramaturgie i letos hodně spoléhá na humor, který je u posluchačů oblíben.
Vladimír Körner: Údolí včel (Supraphon), 5 CD