Na jedné straně to měla být ukázka amerických „demokratizačních" schopností, na straně druhé pak záminka k přesunu vojáků tolik potřebných v jiných amerických válkách. Zdá se však, že volby v Iráku nebudou ani tím, ani oním. A hlavně budou jaksi beze smyslu.
Původně se měly konat v prosinci, pak počátkem ledna, nynější termín je stanoven na 7. března. Důvody k odkladu byly různé - nejprve to byly nejasnosti kolem statutu ropného Kirkúku, který chtějí ovládat Kurdové, pak se začali vzpírat sunnité, z nichž americká invaze učinila svého druhu občany druhé kategorie, a nyní předvolební kampaň přerušila Irakíja, největší sekulární koalice v zemi. Volební komise jí totiž z kandidátek vyškrtala bezmála čtyři stovky lidí kvůli údajným vazbám na bývalou stranu Baas, což je podivné s ohledem na fakt, že tytéž lidi americká strana vrací například do jejich pozic v armádě či policii.
Ať tak či tak, pokud se volby vůbec uskuteční, lze předpokládat, že kurdské strany ovládnou sever Iráku, zatímco ve zbytku země se hlasování promění ve vcelku monotématický souboj výhradně mezi více či méně Íránu nakloněnými šíity -- náboženskou stranou Dawa nynějšího loutkového premiéra Núrího Malikího, náboženským blokem vedeným Nejvyšší islámskou radou Iráku a koalicí v čele s už takřka legendárním šíbrem Ahmadem Šalabím, autorem vylhaných informací o iráckých zbraních hromadného ničení.
V tomto podivném chaosu přišla zpráva, že počet amerických vojáků v Iráku poprvé od zahájení okupace v roce 2003 lehce klesl pod sto tisíc, což možná v někom oživilo i vzpomínky na Obamovy předvolební sliby, podle nichž do května 2010 stáhne z Iráku vojáky všechny. Nové sliby už ale říkají jen cosi o stažení 50 tisíc mužů do letošního srpna, přičemž dalších 50 tisíc by mělo podle Obamy zůstat v Iráku natrvalo a chránit tam americké zájmy.
Po bezmála sedmi letech „demokratizace" to není výsledek kdovíjaký.