Román Gilead je lyrickou meditací o životě naplněném láskou a úctou, o kráse světa, a poklonou Bibli jakožto jejich dokonalé metafoře.
Když se v roce 1980 zrodila prvotina americké autorky Marilynne Robinsonové s názvem Ztrácení, nikdo - ani samotná autorka - nečekal, že půjde o literární událost, jejíž význam se bude počítat v horizontu desetiletí. Potom americká spisovatelka překvapila podruhé. Odmlčela se na dlouhých dvacet čtyři let, během nichž se věnovala jen psaní esejů. Ke slovu se vrátila románem Gilead, který je opět lyricky působivým a myšlenkově hlubokým dílem autorčiny fantazie a mistrného zacházení s jazykem se schopností působit na čtenářovo myšlení a vnímání skutečnosti. Román se na americkém kontinentně dočkal velmi příznivých kritických ohlasů, kterým dodala prestižní lesk Pulitzerova cena.
Pro oba autorčiny romány je charakteristická možnost nahlížet dovnitř: ať už jde o niterný prostor vypravěčovy mysli nebo vnitřní prostory domácnosti a vztahů, které ji utvářejí. Oproti Ztrácení, kde je takový prostor zabydlen výhradně ženskými postavami, je v románu Gilead hlavním hrdinou i vypravěčem příběhu muž. Je jím šestasedmdesátiletý reverend John Ames žijící v městečku kdesi v časem zapomenutých končinách prérie státu Iowa. Na sklonku života potkává reverend mladou ženu, se kterou do jeho osamělého života přichází vše, po čem celá léta vnitřně toužil: láska, manželství, vůně domova, a syn. V roce 1957, kdy je chlapci sedm let, dozvídá se reverend, že mu kvůli srdečnímu onemocnění zbývá jen rok života. Potřeba bilancovat se v jeho situaci potkává s otcovskou touhou zanechat svému synovi část sebe, svého životního poznání a hledání. Výsledkem je dopis, ve kterém svému synovi formou deníkových záznamů předává nehmotné dědictví svých vzpomínek, náboženských a etických reflexí, i otcovských rad.
Vypravěčovy úvahy se zprvu často obracejí do minulosti. Duch starých časů zaprášeného městečka se prolíná se záblesky šťastné přítomnosti, kterou Ames dokáže vychutnávat minutu po minutě. Robinsonová nespěchá, její vypravěčské tempo je rozjímavé, náznaky děje se často rozpouštějí v reflexivních, filozofujících úvahách nebo poetických líčeních. Vypravěčovy vzpomínky na osudy dědečka zapojeného do abolicionistického hnutí či daleké putování s otcem do Kansasu, kam se vydávají ve snaze najít dědečkův hrob, jsou jedny z mála míst vyprávění, kde se klidná lyrická hladina vyprávění zčeří dějovým tokem. K erupci děje, kterou by čtenář mohl očekávat v závěru knihy v souvislosti s příběhem problematického syna Amesova nejlepšího přítele, nedochází; celý příběh však pozvolna spěje k závěrečnému vyvrcholení, které přináší znepokojující obraz americké společnosti spoutané rasovými předsudky.
Ačkoliv je kniha plná filozofických a biblických odkazů, metafor a úvah o životě podle Písma, bylo by omylem ji označit jako náboženskou. Ústy reverenda Amese nepromlouvá ani tak kazatel, jako užaslý pozorovatel zázraku lidského života, zlatokop jeho krásy a smyslu. Celek jeho životního poznání se rovná vědomí mysteria tohoto světa, které uniká našemu uchopení rozumem, můžeme ho ale zakoušet ve stavu nabyté nevinnosti, zbaveni „všech nánosů samolibosti, strojenosti a všednosti". Amesův pohled na svět je pohledem plným úcty a lásky k životu, pohledem, který z věcí smývá vrstvu prachu všednosti a banality, aby odkryl jejich posvátný charakter a vnitřní krásu. „Občas mi připadá, jako bych byl čerstvě narozené dítě, které jedinkrát otevře oči a spatří svět a v něm úžasné věci, jejichž jména se nikdy nedozví, a pak je musí znovu zavřít. Vím, že to všechno je pouhý přízrak ve srovnání s tím, co nás čeká, ale o to je to krásnější. Je v tom lidská krása."
Amesova důvěrná pozornost k životu vyniká v podmanivých popisech všedních okamžiků, ve kterých má čtenář na chvíli pocit subjektivního zpomalení nebo zastavení času. Tyto popisy patří k nejvíce poetickým místům příběhu, kde se díky viděnému - skutečnostem, které lze skrze vypravěčova slova zahlédnout - autorčina próza přibližuje básni. Román Gilead je lyrickou meditací o životu naplněném láskou a úctou, o kráse světa, a poklonou Bibli jakožto jejich dokonalé metafoře.
Marilynne Robinsonová
Gilead
Leda
256 str., 269 Kč
ISBN 978-80-7335-201-1