Letošní Světové sociální fórum ukázalo, že občanská společnost musí najít politickou řeč.
Po předchozích Světových sociálních fórech v Bombaji a Nairobi se letošní fórum vrátilo do Brazílie. Z více než sta tisíc účastníků přijelo na konci ledna do amazonského Belému přibližně pětapadesát tisíc lidí z brazilského státu Pará, v němž Belém leží, a více než pětadvacet tisíc z dalších brazilských států.
Fóra se zúčastnilo rovněž třináct set zástupců domorodých indiánských kmenů z Amazonie, kteří budili nemalou pozornost už jen svými čelenkami a tetováním. Jak píše Claude Levi-Strauss ve Smutných tropech: „Prales přestává být pozemským chaosem, připadá nám jako nějaký nový planetární svět, který teď vystřídal svět náš a je stejně bohatý jako on." Debaty s amazonskými indiány umožnily mnoha účastníkům fóra lépe pochopit také argumenty různých ekologických organizací, jež bojují proti kácení tropického deštného pralesa, i slova zástupců bezzemků a chudých z favelas.
Výuka občanské společnosti
Podobně jako v předchozích letech přijeli fórum podpořit progresivní politici z regionu, kde se fórum konalo. V každém makroregionu mohou tuto roli hrát samozřejmě trochu jiné politické síly. Zatímco v Evropské unii by se jednalo převážně o aktivity sociálních demokratů, zelených a sjednocené levice, v současné době jde v Latinské Americe zejména o politiku více nalevo - na pomezí demokratického socialismu a sociální demokracie, to vše samozřejmě také s určitou environmentální orientací. Na letošní sociální fórum proto přijeli výrazní prezidenti: Lula da Silva z Brazílie, Hugo Chávez z Venezuely, Evo Morales z Bolívie, Fernando Lugo z Paraguaye a z Ekvádoru Rafael Correa.
Přestože zmínění politici mají nejeden nedostatek, jejich začínající komunikace a spolupráce s účastníky fóra přinesla velmi pozitivní ohlasy. Zvláště když Hugo Chávez uvedl svůj dovětek k mottu sociálních fór: „Jiný svět je nejen možný, ale i nutný." Nadšení, s nímž účastníci fóra vítali především Lulu a Cháveze, nemá u nás, v sucharské střední Evropě, obdoby. Kombinace sambou rozvlněných lidí a skandování jako při fotbale byla opravdu jedinečná. Setkání s prezidenty však bylo výjimečnou událostí, která na fóru neměla patřičnou návaznost na politická jednání.
Pokud však mají sociální fóra vyústit v něco více než jen vynikající osobní zkušenost a kolektivní zážitek karnevalu, které se poté budou v univerzitních seminářích předávat dalším generacím jako vzpomínkové předměty na oslavu, je zapotřebí náležitě rozvinout komunikaci sociálních fór s politickou sférou.
Neoliberální politici a aktéři velkých korporací samozřejmě vítají roztříštěné politické postoje současného sociálního fóra. Mohli by si snad přát lepší oponenty než spořádané občany, kteří si stranou všeho politického dění - a hlavně stranou Davosu - organizují pouhé happeningy, jež jim poskytnou dobrý pocit z vyjádření opozičního názoru?
Na sociálních fórech už mnohokrát zazněla kritika těch, kteří brání větší organizovanosti fór a jejich komunikaci s progresivními politiky a jejich organizacemi. Ostatně neoliberální a neokonzervativní think-tanky a politické strany by musely být zcela neschopné, aby si nechaly infiltraci svých aktivistů a agentů do tohoto prostředí uniknout. Nezdá se sice, že by na svoji stranu získávali početné příznivce, je ale faktem, že politická stránka sociálních fór není téměř viditelná.
Vstupme do hlavního proudu dění
Jistá forma spolupráce s politickými organizacemi probíhá již nyní na rovině logistického zajištění sociálních fór. Na posledním světovém sociálním fóru v Amazonii poskytl stát Pará a brazilský prezident Lula zázemí na dvou veřejných univerzitách, bez jejichž podpory by se akce nemohla vůbec konat.
Autonomie občanské společnosti a sociálních hnutí, včetně sociálních fór, je nesporně nezbytná. Tu však nezaručí přehlížení organizační a začínající obsahové spolupráce s progresivními politiky. Adekvátnější je přiznání dosavadní kooperace a rozvinutí potřebné komunikace a spolupráce při vymezení hranic mezi oběma celky. Takovýto přístup by umožnil také vzájemné vymezení rolí, formulaci různých očekávání a možnosti potřebné vzájemné kritiky, která je v současné situaci téměř opomíjena.
Pokud aktéři sociálních fór budou chtít skutečně ovlivnit další sociální a politický vývoj, jak sami uvádějí, nezbude jim než tuto otázku řešit. V opačném případě může být výsledek podobný jako po roce 1968, a to pouze v lepší variantě. Poučení nacistickou katastrofou po dosažení předchozího dna ekonomického cyklu ve třicátých letech minulého století nás všechny varuje, jak může skončit hospodářská krize, když jsou lidé v sociálním ohrožení a v důsledku své politické dezorientace volí extrémní pravici.
Marek Hrubec je ředitelem Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR, přednáší na Univerzitě Karlově v Praze.