Kdo by chtěl nějaké knižní unikáty vidět v Praze hned, má k tomu poslední příležitost. Už 10. ledna končí v Národní knihovně výstava rukopisů a vzácných tisků, které za staletí shromáždil řád premonstrátů v klášteře Teplá u Mariánských Lázní. Je to část z rozsáhlé sbírky knih, kterou řeholníci z Teplé věnovali za více méně symbolickou částku českému státu. Jde o 1200 rukopisných kodexů, dále 546 prvotisků a 746 paleotypů, což jsou tisky z let 1501 až 1550.
„V českém měřítku se jedná o druhý největší soubor rukopisů po sbírce strahovského kláštera. Za zmíněnou sbírku zaplatil stát premonstrátům 68 milionů korun," uvedla Zuzana Kulová z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny.
Klobouk dolů před premonstráty, že neprodali sbírku po jednotlivých kusech do zahraničí. Sbírka už dříve putovala mezi Prahou a Teplou. Když mniši v padesátých letech po nuceném vysídlení opustili klášter, který pak zabrala armáda, stěhovaly se nejvzácnější kusy, shromažďované od 12. století, do sbírek v Klementinu, tehdy ještě pod názvem Univerzitní knihovna.
„Dva rukopisy se tehdy ztratily," říká Zuzana Kulová. Vybavuje si, že jedním z nich je bohatě iluminovaný misál z 15. století, zvaný Sulkův. Podruhé se knihovna stěhovala v roce 1996, a to zpátky z Prahy do Teplé po restituci církevního majetku. Opět do Prahy se knihy v několika etapách přemístily v letech 2006 až 2008. Tentokrát už odbornou specializovanou firmou.
Řádoví bratři si ponechali pouze tisky od roku 1550. Nejstarších částí knihovny se vzdali s těžkým srdcem a jen proto, aby sehnali peníze na opravu kláštera, který je národní kulturní památkou.
Premonstráti považují knihovny za „zbrojnice ducha". Vypravit se do nich nyní může každý milovník písemnictví. Rukopisy, které ještě nejsou digitalizované, půjčuje Národní knihovna zájemcům do studovny k prohlédnutí.