Že by pokrok? Nejsilnější politické strany přesouvají pozornost ke strategickému soupeření a dlouhodobým programům. Voliči mohou posuzovat jejich přitažlivost i reálnost.
Nejsilnější stránkou uplynulého kongresu ODS bylo, že odmítl bezstarostně nahozenou Vizi 2020 a žádá její dopracování pro lednovou ideovou konferenci. Hledejme v tom šanci, že před volbami se bude mluvit také o programech a nebude to jen a jen o osobách přizdobených kýbly špíny. Pokud základní obrysy vize zůstanou, ODS nabídne školné, péči o zdraví podle peněženky, základní důchody na hranici chudoby, minimální daně. Kdo na to má, ať si na službu připlatí. Dočteme se také o zákonu o rozpočtové kázni - potom, co Topolánkova vláda spáchala rekordní rozpočtový schodek při poklesu HDP, hlavně díky tomu, že nepostřehla blížící se krizi.
Mezitím se finišují práce na konkurenční vizi 2025, kde výkop dělal ekonom a prognostik Valtr Komárek. Vychází z toho, že naše mzdy a důchody výrazně zaostávají za evropskou špičkou a máme dokonce dvojnásobnou míru chudoby ve srovnání s evropskou patnáctkou (když započteme i doplňková hlediska podle metodiky OECD). Odmítá proto zvyšování finanční spoluúčasti obyvatelstva, hrozilo by katastrofálními sociálními dopady. Vize ČSSD počítá s obnovou přílivu přímých zahraničních investic, ale hledá kapitálové zdroje i doma. Nejvíc peněz je v ČEZ, ať se investují. Jde o to, jak se přenést z ekonomiky, kde máme dvě třetiny produktivity, ale jen poloviční mzdy ve srovnání se západní konkurencí. Věda potřebuje do pěti let dvojnásobek peněz, učitelé dvakrát vyšší platy. Priority představuje matematika, technické obory, počítačová gramotnost a angličtina. Hledá se podpůrný systém koordinačních a finančních služeb pro malé a střední podniky. Na konci jsou srovnatelné mzdy a „udržení principů sociálního nezadluženého státu".
Uvidíme, co oba týmy předloží na konci. Ať si pak lidi vyberou.