Sýrie se po několika dnech a týdnech relativního nezájmu světových médií znovu dostává do středu pozornosti, a to hlavně kvůli zprávám o masakrech, kterých se mají dopouštět vládní jednotky na civilním obyvatelstvu. Dneska to lítá opravdu hodně: izraelský Haarec píše o 200 mrtvých, Al Džazíra o „stovkách“ (to vše s odvoláním na jakési záběry z YouTubu) a Literárky dokonce o více než třech stovkách…




Jsem sice stále v Ramalláhu, ale nedá mi to. V Egyptě se za poslední rok, který uplynul od revoluce, odehrává spousta věcí, které lze jen těžko pochopit, natož důvěryhodně vysvětlit, a středeční masakr na fotbalovém stadionu v Port Saidu je jen další z nich. VIDEO
Čtvrtý den v Ramalláhu a konečně se zadařilo – pěší túra městem bez deště a za světla mi odhalila jeho tvář. A musím parafrázovat Cimrmana, když řeknu, že prvek očekávání byl vystřídán prvkem lehkého zklamání.
Než vypukne 

První den v Ramalláhu a nic o něm nevím. Za okny leje jako z konve, takže to na pěší průzkum a poznávání a ohmatávání a čichání všech roztodivných vůní zrovna není. Z okénka autobusu jsem viděla otevřené šavermárny, kafírny, cukrárny, vodnídýmkárny a falafelárny, ale chuťový vjem z nich žádný nemám, protože vystoupit nešlo a déšť beztak všechno bezpečně splachoval tu do kanálů, tu prostě jen tak křivolakými ulicemi, které kličkují po zdejších městských kopcích…
K frontálnímu
Fotografové, kteří pořídí snímek podobný snímku už existujícímu, riskují žalobu za porušení autorských práv, rozhodl přelomový rozsudek britského patentového soudu. Svět se s konečnou platností zbláznil.