Ministře Drábku, styďte se a odějte dveřmi. Odejděte a zpytujte svědomí dříve, než vás spravedlivě rozhněvaní občané vyhodí oknem.
Za to, co jste způsobil kolapsem systému vyplácení sociálních dávek a dokonal arogancí a lhaním na veřejnosti byste zasloužil pykat za mřížemi. Kromě toho jste si tím již vysloužil pohrdání rozumně a humánně uvažující části společnosti. To už vám nikdo neodpáře.





Zítra – tedy ve středu 1. února vyjdou do ulic brněnští studenti (a možná, že nejen oni), aby dali „jednoznačně najevo nesouhlas s podobou reforem", zejména se zavedením školného, omezením a hrozící likvidací samosprávného charakteru vysokých škol a jejich nezávislosti ve vztahu k politickým a komerčním zájmům.
Jsou kritici, jejichž vkus vám učaruje. Na jimi doporučený film jdete s jistotou, že se vám bude líbit, a odcházíte s vděčností, že vás na něj upozornili. Tito obdivu hodní následovníci Šaldovi se upřímně snaží se odkrývat nové a osobité, varovat před falší a vyprázdněnou rutinou, předávat klíč ke zdánlivě nepochopitelnému a napomáhat proudění energie mezi tvůrcem a divákem. Existují ale i takoví, jejichž poplatnost mainstreamové průměrnosti bije do očí, a pohrdání vším, co se vymyká, smrdí na sto honů. Chtějí utlouct jakoukoli jinakost a svěžest. Co pochválí, na to bych nešel ani zadarmo. Co pohaní, mne láká. Naposledy se takto pustili do slovenského filmu Love. Musel jsem ho vidět. A vnuknutí nezklamalo – stálo to za to.
Několik tisíc lidí v pátek odpoledne protestovalo v centru Bratislavy proti zkorumpovaným slovenským politikům, vládě, prezidentovi i opozici. Protestující – mnozí v gorilích maskách -- v jednu chvíli házením banánů zahnali na ústup prezidentskou stráž před sídlem hlavy státu Ivana Gašparoviče, poté se přesunuli k parlamentu, kde prorazili policejní zátarasy a děsili pokřikem „Pojďte ven!“ přítomné zastupitele.
Snad to bylo tím vtipným nápadem s melouny (krev), snad jakýmsi záchvatem sentimentu televizních šéfredaktorů po záběrech půvabných studentek zapalujících lampiony (sex), jinak by přece na happeningu a následném protestním pochodu studentů a členů akademické obce nemohlo být tolik kamer a novinářů. Kolik jen bylo za poslední rok protestů a pochodů proti reformám a vládě, a televize pořád jen vysílají o špatném počasí, situaci na silnicích a italských parnících uvízlých na skále! Včera to bylo poprvé jinak. Melouny zabraly.
Ruským virtuálním světem otřásá skandál, který bere i posledním optimistům naději na demokratický vývoj v zemi. Spisovatel Zachar Prilepin má po setkání s Vladimírem Putinem v ruských provládních médiích (což jsou, až na malé výjimky, všechny) utrum. Včera po signálu z Kremlu zrušila připravovanou besedu s Prilepinem „z technických důvodů" televizní stanice Moskva 24.
Včera v Moskvě na Triumfálním náměstí a v dalších desítkách měst po celém Rusku proběhla další vlna protestů proti nedemokratickému potlačování nenásilných shromáždění a demonstrací pod heslem Strategie 31. Název demokratického hnutí odkazuje na 31. paragraf Ústavy Ruské federace, v němž se jasně mluví o svobodě projevu a shromažďování. V praxi jsou ovšem opoziční shromáždění tvrdě potlačována, jejich účastnici brutálně biti, zatýkáni, vězněni a pokutováni.